text © 2022 Dana-Sofie Šlancarová a certifikovaní lektoři projektu Cyklická žena® Ivan Gardian, Lenka Platošová, Martina Kovalčíková, Ladislava Altrichterová a Kateřina Marešová / foto © pixabay.com a archiv Cyklické ženy, s.r.o.
Jedna z hodně častých otázek, kterou od vás dostávám, je, odkdy byste měli mluvit se svými dětmi o menstruaci a cykličnosti – a jestli se to liší, co se týče pohlaví – jestli by se třeba s holčičkami mělo začínat dřív a s kluky později a tak…
Můj jednoznačný názor je, že nejlepší je tyto informace předávat už od peřinky, a to bez ohledu na pohlaví. Ale pozor, já říkám „předávat informace“ a neříkám „mluvit“. Ve skutečnosti totiž platí, že nejefektivnější způsob předávání čehokoli našim dětem je to, že to sami žijeme.
Děti se ve skutečnosti učí ne z vašich slov,
ale z vašeho jednání a chování a celkové vibrace.
V případě menstruace a cykličnosti to znamená například:
- že máme pozitivní vztah ke své menstruaci, že si dovolujeme v tomto čase odpočívat a nabírat síly;
- že dobře známe svůj cyklus a své fáze a využíváme jejich silných stránek a víme taky, co nám kdy jde a co nám nejde;
- že respektujeme potřeby svých fází;
- že nemáme potřebu přirozené projevy své cykličnosti skrývat, ať už jde o psychické projevy nebo i fyzické projevy, včetně menstruačního krvácení;
- že o těchto věcech přirozeně mluvíme s lidmi kolem sebe, ať už je to partner, děti nebo i lidé v naší práci;
- že to zkrátka bereme jako takovou přirozenou věc, jako je třeba vysvětlit, jak se namaže chleba s máslem, a nemáme kolem toho žádné pocity studu.
Ano, zahrnuje to i vysvětlování. Které pochopitelně přizpůsobujeme tomu, jak děti rostou. Proč bychom jim ale proboha měli skrývat, jak se rodí a že s tím souvisí pravidelné měsíční krvácení, když to je ta nejdůležitější věc na světě, ze které vzešly i ony? Na začátku bude stačit třeba pohádka o tom, že maminka má v bříšku takový pelíšek, který se chystá na to, aby se tam zabydlelo miminko, a když se nezabydlí, tak se pokojíček musí uklidnit, a to maminka krvácí. Ale pozor: nebolí jí to, jak když si odřeš, Aničko, koleno. Je to úplně normální a maminka zase krvácet přestane, jenom teď potřebuje malinko víc odpočívat a je moc ráda, když jí s něčím pomůžete…
Stejně tak není důvod, proč by o tématu menstruace měli vědět míň kluci než holky nebo by se to měli dozvídat později. Čím dřív se to vaše děti dozvědí, bez ohledu na pohlaví, tím je to lepší, protože tím to pro ně bude přirozenější. Mluvit o tom v pubertě je sice možné (protože nikdy není pozdě, ani po menopauze;-), ale teenageři se v tomto věku o dost víc stydí a komunikace s nimi může být náročnější.
Ze své praxe navíc vím, že holčičky začínají menstruovat mnohem dřív, než to bylo běžné v naší generaci. 10 let je už pomalu běžný věk, 9 let se stává čím dál častějším, a vím i o případech, kdy dívenky začaly menstruovat v 7 letech. Informace na toto téma tedy nemohou nikdy přijít příliš brzy.
Dívky dnes začínají menstruovat mnohem dřív než naše generace
a je třeba je na to tedy i dřív připravit!
Aby se vám jako rodičům tyhle věci dobře vysvětlovaly, napsala jsem a vydala pro vás knihu pro dospívající dívky a jejich rodiče názvem Malá velká cyklická dívka Sára. Určitě jste o ní už slyšeli, ale detailně si ji prolistovat a pořídit si ji můžete tady. Určitě se dá číst i klukům, anebo v ní aspoň můžete nabrat inspiraci, jak jim cyklické informace předat zábavnou a stravitelnou formou.
Nicméně já jsem ještě poprosila naše certifikované cyklické lektory a lektory, kteří jsou taky rodiči, aby mi pro vás napsali své zkušenosti, protože praxe je praxe.🙂
Ivan Gardian (táta dvou dospívajících dcer) říká: Ja to v poslednej dobe vnímam tak, že čím menšie dieťa, tým múdrejšie – prístupnejšie na takéto témy. Potom to tie deti berú ako niečo normálne, o čom sa normálne hovorí, teda aspoň u nás / vás doma…
Kedy presne a ako začať takúto tému, to je už ale individuálne. Možno, keď žena (mama) v PMS „vyletí“ na svoje deti alebo muža a potom príde a ospravedlní sa a vysvetlí, že prečo je teraz vlastne taká… Že za danú situáciu nemôžu napríklad deti, ale že je mama citlivejší kvôli tomu, že má PMS a že to súvisí s jej cyklom… A debata môže začať.
Čím sú deti staršie, teda bližšie k puberte, tým je táto (aj iné) temy náročnejšia, pretože pre pubertiaka je trápny aj chleba z maslom, ktorý on just nebude jesť… Ale nikdy nie je neskoro!
Nikdy není příliš brzy mluvit s dětmi o menstruaci a cykličnosti,
ale taky nikdy není příliš pozdě!
Lenka Platošová (máma malého syna a dospívající dcery) říká: Já mluvím o menstruaci i se svým 3,5letým synkem a je s tím úplně v pohodě… Přesně jak to popisuje Ivan, v pubertě je pozdě, ze své zkušenosti, jak dělám kurzy na školách, si myslím, že ideální je beseda pro kluky okolo 11–12 let, aby pochopili své spolužačky a předcházelo se „trapným“ poznámkám. Ale doma čím dřív a přirozeněji, tím lépe. Moje starší dcera má cyklický magnet a malý se už pochopitelně dávno ptal, proč je to na lednici a co to znamená.
Domnívám se, že jsem informace o menstruaci předávala dceři i synovi velmi podobně, ale je zajímavé, že reakce dětí byly jiné. Dceři se hned líbily malé vložky, hrála si s nimi a moc chtěla být jako maminka a těšila se, až to přijde. Zatímco syn se ptá, jestli to bolí, zkoumá krev a ujišťuje se, že tátové a kluci z pindíka nekrvácejí. Což já vnímám jako zajímavé uvědomění, jak jsme primárně jinak nastavení jako muži a ženy.
Martina Kovalčíková (máma dospívajícího syna a o něco mladší dcery) říká: Určitě souhlasím se vším, co říkají Lenka a Ivan. Můj tip na rodinnou komunikaci je neschovávat se, nebát se být vidět jako máma nebo starší ségra s nějakou pomůckou, krvacející na záchodě nebo ve sprše…
Jakmile jsem si já sama uzdravila svůj vztah se svou vlastní menstruací a začala pracovat s cyklickými pomůckami jako jsou knihy, magnety a cyklická mapa, přišlo na řadu „zasvěcení“ mého muže a hned vzápětí i obou mých dětí. Dnes už je běžná praxe, že když má máma „krvičku“, jak tomu říká dcera Sárinka, obě děti mi samy od sebe pomáhají, jsou samostatné a v období PMS tolerantní k maminčiným náladám a dokážou být nad věcí. Syn Petr nedávno prohlásil: „Mami, v klidu, v jaké jsi fázi? Nenervuj!“ Menstruace a menstruační krev u nás nejsou v žádném případě tabu, ale naopak něco přirozeného a úctyhodného.
Neschovávejte menstruační pomůcky,
v čem se liší třeba od pasty na zuby?!
No a Laďka Altrichterová (máma 7 dětí všech věků od mimina až do puberty) se dělí o tyto svoje zkušenosti: U nás je to běžná věc, že máma krvácí. Nijak to netajím, věci potřebné pro osobní hygienu mám v poličce, a když se mě některé z dětí zeptá, tak prostě odpovídám tak, jak to je. Naopak se teď děti vlastně diví, když po posledním porodu ještě nekrvácím. I moje druhá nejmladší, tříletá dcera Klárka, se teď na to ptala, tak jsem jí vysvětlovala, že když kojím, tak je to „vypnuté“. Klukům jsme dva roky zpátky, takže když jim bylo 8 a 10, vysvětlovali cyklus, energie a nálady.
A ano, jak to říká Ivan, mladší děti jsou „moudřejší“ a přijde mi, že to lépe chápou, vnímají jako přirozené, že tak se rodí nový život. Dost možná si v tom věku ještě samy pamatují na své stvoření… V období puberty už je to složitější vysvětlovat – lépe sice pochopí tu fyzickou část, ale mají z toho spíš srandu, je tam přítomen stud a tu energetickou část poberou už velmi málo. Rozhodně bych to doma nedržela jako tabu.
(Laďka s rodinou, když jich ještě bylo o jednoho míň.;-)
A Kačka Marešová (máma 3 kluků a 1 holky) dodává: Z mých zkušeností opravdu žádná spodní hranice, odkdy s klukama/holkama o menstruaci mluvit, není. ;-) Na jednu stranu čím dřív se s tím začnou přirozeně seznamovat, tím líp. U nás tohle téma takříkajíc „nezavíráme za dveře“ , tedy většinou ty záchodové. Děti to od malička vidí a tak se začnou samy přirozeně ptát. Odpovídat je třeba jim pochopitelně úměrně jejich věku, ale rozhodně vždy pravdivě.
Na druhou stranu stejně tak není ani nikdy pozdě, takže si určitě nemusíte rvát vlasy, že jste něco jako rodiče zanedbali, když je třeba vašemu synovi nebo dceři už 11.
A pak je samozřejmě ideální, když je máma sama poučena a nezůstane jen u té menstruace, ale ví, že má i jiné fáze, které se nějak projevují. My doma úplně nefrčíme na cyklických magnetech, ale prostě jen stále popisuju, jak se právě cítím, a často zdůrazňuju tu proměnlivost.
A například svému synovi jsem už v 5 letech vysvětlovala, že máma je teď unavená a potřebuje si na chvíli lehnout. A syn s klidem povídá: „Tak zůstaň v posteli až do oběda, já to uvařím.“ Já si těch 10 minut poležím, on si tam zatím šudlá brambory, mně těch 10 minut ohromně pomůže a pak v pohodě vstanu a ten oběd dodělám. Win-win na všech stranách!;-)
Nechte děti, ať vám během menstruační fáze pomáhají,
vám to pomůže a ony se budou cítit důležité a platné!
No a Laďka celou diskuzi krásně zakončila: U nás doma se dveře taky nezavírají, protože to při množství a věku mých dětí ani nejde. Ale mám taky tu zkušenost, jak důležité je odpovídat dětem pravdivě. Když jsem byla totiž těhotná s Laurou a Dominikovi bylo 9, tak mu babička nakukala, že ho přinesl čáp. On samozřejmě věděl, že to tak není, když mě právě v bříšku roste mimčo, takže jsme mu to vysvětlovali. Děti vůbec nejsou hloupé a naopak všechny naše výmysly velmi dobře prokouknou a pak akorát tak ztrácejí důvěru.
Magnetky mám jinak na ledničce všechny, dřív se otáčely, teď se netočí, když zatím po porodu nemenstruuju, ale až to znovu přijde, tak na ně zase naskočíme. Jak já se na to už těším! ;)
No a chcete-li ještě víc informací, přečtěte si třeba tento skvělý článek od Laďky, jak i s kopou svých dětí zvládá odpočívat v menstruační fázi
Anebo si objednejte pro své dospívající dcery i pro sebe jako rodiče Malou velkou cyklickou dívku Sáru.
A co se týče kluků, já taky miluju a velmi doporučuju knihu Když se kluci mění v muže, která sice není o cykličnosti, ale pomůže vám porozumět vašim dospívajícím synům.
A jestli vás zaujaly cyklické magnetky, najdete je všechny tu.
ŽIJTE (s) CYKLEM I S DĚTMI!
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář