Proč ženy meditují nejhůř a nejlíp na světě

text © 2020 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz / foto © archiv Cyklické ženy, s.r.o., a pixabay.com

Pokud mě sledujete už nějakou dobu, víte, že jsem velký fanda dr. Joea Dispenzy, člověka, který podrobil meditaci vědeckému zkoumání a přišel na to, jak moc a hlavně proč (z vědeckého, zejména neurobiologického hlediska) nám tahle činnost pomáhá efektivně měnit náš život.

A pokud už vy sami s meditací nějaké zkušenosti máte – a ještě ke všemu jste ženy – dost možná jste zjistily, že to s tou pravidelnou meditací není jen tak jednoduché.

Snažíte se meditovat, ale nejde vám to každý den stejně?

Ženám se totiž pravidelně mění hladiny několika hormonů v těle – a to s periodou cca 28 dní. Mrkněte na tento obrázek:

Jak vidno, některé hormony rostou, zatímco jiné klesají a pak se to zase prohodí – a takhle se to opakuje měsíc co měsíc. Který je který, kdy klesá, kdy roste a co způsobuje, to si pamatovat nemusíte: moje pointa je, že ať jako ženy děláme, co děláme, díky těmto hormonálním změnám jsme každý den jiné a každý den vnímáme jinak i svět okolo nás.

Změny těchto pohlavních hormonů znamenají, že:

• se mění množství naší energie, kterou máme k dispozici (nejvíc jí většinou máme v dynamické a ovulační fázi a na začátku fáze premenstruační, nejmíň na konci premenstruační a v menstruační fázi);
• mění se způsob našeho uvažování (v dynamické fázi jsme racionální a logické a zaměřené na práci, v ovulační fázi jsme emoční a zaměřené na lidi a vztahy, v premenstruační jsme často velmi iracionální a potřebujeme dokončovat a uklízet, venku i v sobě, a v menstruační se noříme do stavu podobného meditaci a jsme tak trochu mimo tento svět);
• mění se naše chuť k jídlu (v dynamické fázi nepotřebujeme moc jíst, zatímco v premenstruační nevíme, co bychom snědly, a hlavně máme chuť na sladké);
• stejně jako se mění chuť na sex (tomu jsme věnovali celou dlouhou kapitolu v knize Návod na ženy;-));
• proměňují se i naše vztahy k lidem: k partnerovi, k dětem, ke spolupracovníkům apod. (v dynamické fázi jsme netrpělivé a chceme se věnovat práci, v ovulační naopak lidi potřebujeme a vyhledáváme a jsme silné v empatii a komunikaci, v premenstruační fázi vidíme, co je na všech okolo, nás nevyjímaje, špatně, a v menstruační fázi nechceme vidět vůbec nikoho);
• stejně jako je jiný způsob, jakým řídíme auto, jak parkujeme, jaké činnosti se nám chtějí nebo nechtějí dělat, co nám jde a co nám nejde –
• a pochopitelně se také mění i to, jak se nám daří meditovat a být napojena na Vesmír/Boha/Bohyni/svou duši/vnitřní já/kvantové pole…

Což je zároveň výhoda, protože je to tedy vždycky jiné, nové, zábavné – ale zároveň to může být i průser, zejména když o svých fázích nevíte a snažíte se meditovat podle východních metod a podle mužských rad!

Ženy nemohou meditovat stejně jako muži!
Nejlepší je, když i při meditaci zohledňují
své hormonální proměny.

Pojďme se tedy podívat na to, jak se naše schopnost meditovat proměňuje v jednotlivých fázích našeho menstruačního cyklu:

1. Fáze dynamická (biologicky předovulační, technicky přicházející po menstruaci)je fází, ve které jsme velmi akční, racionální a logicky uvažující a naše schopnost ponořit se sama do sebe nebo dát na svoji intuici výrazně klesá! Pokud nás na hodině jógy někdo položí na podložku a chce, abychom meditovaly, nejspíš si budeme poklepávat nožkou a těšit se, až to skončí, protože budeme chtít být v akci a zastavit myšlenky je pro nás nemožné.
2. Fáze ovulační (uvolnilo se zralé vajíčko a žena má největší chuť na sex) je výrazně pasivnější než fáze dynamická (srovnejte aktivitu jara = dynamické fáze s takovou tou lenivostí horkého léta = ovulační fáze) a jsme taky víc napojené na svoje tělo a na druhé lidi. Určitě nám jde být smyslné, myslet na sex, vizualizovat si věci související s milováním nebo s romantickými okamžiky – ale naše intuice a celkový ponor do sebe je stále spíš nižší než vyšší.
3. Fáze premenstruační (tu všichni dobře znají, ano, je to doba PMS) je ovšem velmi zajímavá v tom, že zatímco nám na rozdíl od předchozích fází začíná pomalu klesat hladina naší energie a chuti pohybovat se ve vnějším světě, tak naše intuice téměř skokově naroste. Nejenže najednou kolem sebe vidíme, co všechno je špatně a co všechno by mělo být jinak, ale chodí nám zčistajasna úžasné nápady, naše podvědomí kdovíodkud tahá zásadní informace a ponor do sebe začíná být naší silnou stránkou. Pozor ovšem: v úvodních fázích a pokud nezvládáme svoje frustrace, strachy a obavy nebo zahlcení a stres, může být naše schopnost meditovat snížena velmi silnými narušitelskými, negativními myšlenkami, které je velmi těžké překonat a zahnat!



4. Fáze menstruační (doba menstruačního krvácení) je sice dobou totálního útlumu naší vnější energie, ale krom toho je naprostým vrcholem, co se týče schopnosti meditovat (pokud u toho neusneme;-)). Náš aktuální menstruační hormonální koktejl způsobí, že jsme trvale, i za bděla, ve stavu velmi podobném meditaci. Zlí jazykové tvrdí, že zatímco muži se musí jezdit učit meditovat do ášramů 20 let, ženy nemusí nikam, a jsou ve stejně hlubokém meditativním stavu každý měsíc během menstruace. Což ovšem má taky svoje negativní stránky: například, když se snažíme intenzivně pracovat na něčem, co vyžaduje logické myšlení, nebo když chceme zaparkovat na místě, kde pro nás nejsou dvakrát dvě místa všemi směry;-)))

(Mimochodem, o proměnách našeho vztahu s Božstvím/Vesmírem/naší duší existuje i krásná kniha od Mirandy Gray s názvem Poselství pro ženskou duši, která obsahuje nádherná poselství, jež nám každý den připomínají, jaká je právě ta aktuální podoba toho, jak se můžeme s Bohyní a duší spojit.)

FAQ: OTÁZKY A ODPOVĚDI K MEDITACI
(platné z větší části i pro muže;-)):

JAK MÁM MEDITOVAT, KDYŽ JSEM V KAŽDÉ FÁZI JINÁ?

Pokaždé jinak:-) A nedělat si z toho hlavu. Přijměte to, jak se právě cítíte, i to, co vám přináší vaše fáze, a zkuste z toho vytěžit co nejvíc. Když vám nepůjde v dynamické fázi meditovat vleže nebo v sedě, klidně vyběhněte ven a meditujte při procházce nebo při práci na zahradě.

Já většinou definuju meditaci jako stav bytí, ve kterém jsme spojeni se svou duší, se svým vnitřním já a s Vesmírem – a tento stav může nastat třeba při řízení auta nebo při mytí nádobí nebo ve vaně… Navíc pro většinu nás západních lidí jsou hodiny strávené v nějaké málo pohodlné pozici mukami, a nikoli příjemným zážitkem, který by nás měl někam povznést – proč tedy nehledat cesty, které jsou pro nás přijatelné, přivedou nás do stejných stavů a přinesou nám žádoucí výsledky?

Meditace je stav bytí, ve kterém
jsme spojeni se svou duší a s Vesmírem.

Joe Dispenza pak říká, že účelem meditace je přejít do stavu bytí, ve kterém se naše vnitřní obrazy stávají reálným prožitkem, a tím pak emocionálně učíme své tělo, jak má vypadat naše vysněná budoucnost, a to ještě dřív, než se to skutečně projeví v realitě, čili než se nám tato budoucnost zhmotní. Tyto okamžiky ale zažíváme v záblescích běžně i přes den! (Nicméně je pochopitelně žádoucí v nich setrvávat déle než pár okamžiků.)

Některé Joeovy meditace jsou v chůzi – tak nás učí, abychom dokázali setrvávat v těchto zvýšených vibračních stavech klidně celý den, bez ohledu na to, co děláme, co se nám děje a kde se nacházíme.

ZKOUŠÍM SI VIZUALIZOVAT SVOU BUDOUCNOST, ALE NEJDE MI TO, CO MŮŽU DĚLAT?

Je vědecky dokázaný fakt, že když jsme ve stavu stresu, ve stavu napětí či ohrožení, zapíná se náš sympatický nervový systém, který například aktivuje naše svaly (abychom mohli útočit nebo utíkat) a taky způsobuje, že se do našeho těla vyplavuje adrenalin a kortizol. V takové chvíli, jak taky učí dr. Joe Dispenza, není možné tvořit, odpočívat, cítit se dobře nebo si něco hezkého a pozitivního představovat – je prostě potřeba zdrhat před nepřítelem! Ty části mozku, které to jindy dělají, jsou totiž vypnuté, a vládu převzala naše primitivní centra, která mají za úkol ochránit náš holý život.

A jelikož lidé jsou takovým typem živého tvora, který si dokáže vyvolat stresovou reakci pouhou myšlenkou, většina z nás žije ve stavu trvalého stresu, trvalého pocitu ohrožení, trvalého stavu napětí, ve kterém opravdu nemáme myšlenky na to, jak by mohla vypadat naše vysněná budoucnost!

Ve stavu stresu nefungují ta mozková centra,
která nám umožňují tvořit, odpočívat, cítit se dobře
nebo si vizualizovat svou budoucnost.

Doporučuju proto začít v malém. Možná si chcete něco drobného koupit… Zkoušejte si tedy vizualizovat nové šaty nebo nějakou kytku do zahrady, jak tam vypadá už zasazená, obraz na stěně, skvělé jídlo uvařené z exotických surovin… A další den se odvažte jít dál a zkuste přemýšlet o tom, jak byste si o víkendu co nejraději odpočinuli. Bude to dlouhý spánek, po kterém se budete cítit svěží? Snídaně, kterou si opravdu vychutnáte a nikam nebudete spěchat? Procházka? Dlouhé milování s partnerem? Čtení knížky?

A pak další den nebo klidně až další týden přidejte další věc – jak byste si třeba představovali ideální dovolenou. Nebo jaké by to bylo mít víc času na rodinu nebo na sebe. Nebo jaké by to bylo mít víc peněz… A postupně přidávejte další a další věci, a najednou uvidíte, že jste nejen schopni si to všechno vizualizovat, ale že u toho dokážete cítit i povznášející emoce, jako je láska, radost, štěstí, pohoda, vnitřní klid – které je důležité cítit pro to, aby se vám daná věc opravdu zhmotnila.

Samotná vizualizace pro zhmotnění snů nestačí.
Je třeba ještě do ní zapojit pocity, a to ty pozitivní, povznášející:
například lásku, štěstí, pohodu, vnitřní klid…

Jedním z účinků pravidelné meditace navíc bude to, že vaše tělo se začne uklidňovat, přepínat do parasympatického modu, ve kterém regeneruje, a vy se celkově začnete cítit líp, a díky tomu se vám zas o kus líp bude meditovat a vizualizovat.

A pamatujte na to, že čím víc něco děláte, tím vám to jde lépe a rychleji, takže i do těch hlubokých stavů vědomí se budete dostávat rychleji a rychleji. (Joe dokonce tvrdí, že lidé, kteří prošli jeho kurzem to dokážou nikoli v řádu minut, ale vteřin! Je to asi jako mi včera říkala moje úžasná pravá i levá ruka Veru: „Když jsem začínala dělat podání online u České pošty, dát tam 80 balíčků mi trvalo hodinu. Posledně jsem si to měřila a nevěřila jsem vlastním očím: bylo to pouhých 12 minut!“ Chce to zkrátka jen – trénink!)

KDYŽ SI VIZUALIZUJU SVOU BUDOUCNOST, V URČITÉ CHVÍLI SE PŘESTANU CÍTIT DOBŘE, CO MÁM DĚLAT?

Při tomto druhu práce se sebou a se svým podvědomím je určitě dobré v takové chvíli zastavit a s vizualizací buď přestat, nebo – lépe – se vrátit do bodu, kde byla ještě příjemná.

Je možné, že jste v představách příliš zabředli do detailů, a to takových detailů, že se vám začala ozývat vaše racionální nebo cenzorská část mysli a začala namítat, že to je přece nerealistické a nemožné!

Zacházejte proto vždy při vizualizaci své budoucnosti nebo toho, co chcete, do detailů jen do té míry, dokud se ještě s nimi cítíte příjemně.

Například když si budu přát auto, je určitě dobré jít do toho typu detailu, že chci, aby bylo modré a mělo vysoký podvozek, protože ráda jezdím off the road. Při tomto druhu představ a detailů se cítím dobře, prožívám povznášející pocity – a tudíž funguju jako magnet.

Nicméně, pokud se budu v hlavě snažit vyřešit třeba takovou „malou drobnost“ jako, kde na to auto seženu peníze, když moje účty aktuálně zejí prázdnotou, tak jdu do typu detailu, který ve mě vyvolává odpor a pocity spíš negativní = tím funguju jako obrácený magnet a zhmotnění si blokuju.

Cesta ovšem nikdy není jedna: pro někoho bude lépe si vizualizovat více detailů, pro někoho bude lépe uvažovat jen o výsledku, ke kterému chce dojít – a obojí bude správné a obojí bude fungovat – tedy za předpokladu, že u toho budeme mít ještě i ty povznášející pocity: pak budeme doslova a do písmene fungovat jako magnet.

Když si Joe Dispenza, který je původní profesí chiropraktik, představoval po svém vážném úrazu, jak se mu samy od sebe rekonstruují obratle, bylo to pro něj nejspíš výrazně jednodušší než by to asi bylo pro většinu z nás, kteří nemáme medicínské znalosti.

Při vizualizacích vždy dbejte na to, abyste měli příjemné
pocity. Pokud je nemáte, představujte si něco jiného,
nebo buďte v představách obecnější.

Já osobně u věcí, kde mám spoustu pochyb nebo prostě nevím, jak na to, jdu většinou jen přes vizualizaci výsledku s odpovídajícími povznášejícími pocity, ale některé věci mě baví si představovat do detailů: třeba podobu bytu, zahrady, romantické večeře atd. ;-))

A ještě jedna poznámka: Nemá taky cenu stejnou vizualizaci dělat dlouho nebo příliš často, když už cítíte, že nefunguje, nebo že se u toho nudíte. Za prvé to znamená, že zhmotnění se blíží, a za druhé byste naopak zhmotnění mohli bránit, protože Vesmír nemá rád, když tlačíte na pilu.

NEMŮŽU U MEDITACE SEDĚT, CO MÁM DĚLAT?

To nemůže většina z nás, už proto, že sedíme většinu doby v zaměstnání, nebo pak u televize;-)

Tuhle otázku jsme hodně probíraly s fyzioterapeutkou Markétou Strnadovou, která sama (krom jiného) učí jógu – a došly jsme k závěru, že poloha vsedě určitě není jediná možná a dokonce často ani ta nejlepší.

Pokud sedět chcete, pak můžete vyzkoušet Markétinu variantu, kdy sedíte opření o zeď, záda máte dobře podepřená polštářem a po nějaké době si klidně můžete natáhnout nohy. Pokud ale cítíte, že si chcete lehnout, klidně to udělejte – a testujte dokonce, jestli máte ležet na zádech, na břiše nebo na pravém či levém boku. Důvěřujte svému tělu, že ví, co pro danou meditaci nebo terapii potřebuje.

Náš cyklický lektor Ivan Gardian mi doporučil skvělou polohu ležícího Buddhy, což je vlastně poloha plodu v matčině lůně. Nevydržím v ní pokaždé, ale například v menstruační fázi ji považuji za nej nej polohu.

MĚLA BYCH SI PŘEDSTAVOVAT TMU, ALE VIDÍM SVĚTLO…

I to je individuální. Já osobně (a vím, že třeba Markéta to má taky tak) někdy vidím světlo ve tmě a tmu ve světle, někdy nevidím nic, ať se snažím, jak se snažím. Berte meditační doporučení opravdu jen jako doporučení a hledejte si svou cestu.

Berte všechna meditační doporučení jen jako doporučení
a důvěřujte své vlastní cestě!

Každý z nás je jedinečný a naše cesty k „osvícení“ jsou jedinečné, a tak je to správně. Inspirujte se u těch, kteří už to umí a dělají, ale nebojte se jít svou vlastní cestou a hledat, co je pro vás nejpříjemnější a nejpřínosnější.

JAK ČASTO MÁM MEDITOVAT?

I tohle je velmi individuální, nicméně pravidelnost a důslednost je rozhodně dobrá. Abraham-Hicks doporučují meditovat 15 minut denně. Joeovy meditace jsou většinou na 45 minut, a jak se mi na začátku zdály dlouhé, teď bych v nich vydržela i déle. Dalajlama medituje dlouhé hodiny.

Hledejte tedy, co dělá dobře vám. Jaký čas vám vyhovuje (a tu pravidelnost jednou denně určitě doporučuju i já!), abyste se dostali do stavu, který vám pomůže se celý den cítit lépe a v pohodě? Jestli je to 15 minut, je to fajn. Jestli je to 30minutový běh, je to taky fajn. Jestli je to hodina hlubokého ponoru, i to je super. Experimentujte a zkoušejte – a vy, ženy, pamatujte na to, že se vám to nejspíš bude lišit fáze od fáze.

Ona ani moc dlouhá meditace nemusí být dobrá – známe to s Markétou jak z vlastní praxe, tak od svých klientů – že (jsme) to přepálili a pak je (nás) bolela hlava, necítili se dobře, dočasně se zhoršily jejich úzkosti, nebo se nemohli probrat z toho ponořeného, jinového stavu.

Čeho je moc, toho je příliš, a to platí i pro meditaci, zejména pokud jste v ní nováčci a chcete se dostat na úroveň tibetských lámů ideálně za týden!

Proč to tak je? Jedem příměr pro vás: Představte si to úplně jednoduše, že cvičení meditace je stejné posilování naší mysli a našeho nervového a energetického systému, jako je posilko v posilovně pro tělo. A teď si představte, že se rozhodnete to urvat všechno za týden, a tak dorazíte do posilovny a naložíte si stokilovou činku a třikrát denně si zaběhnete maraton – takže už první večer ležíte na jednotce intenzivní péče. :-))

Hledejte proto tu svou správnou svou míru a důvěřujte svému tělu a své intuici.

Nicméně: nikdy není příliš dlouho být v oněch „povznášejících pocitech“, které jsem zmiňovala výše a o kterých učí Joe, v těch klidně můžete být 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. :-)

(Jo a ještě jedna úžasná věc: S Markétou jsme se shodly, že oběma se nám podařilo zhmotnit nejvíc věcí tehdy, když jsme tomu věnovaly velmi lehkou myšlenku a silnou pozitivní emoci, a pak to prostě odložily a nechaly to na Vesmíru – včetně vysněných bytů nebo objemu peněz! Čas tedy pár minut, v podstatě nula nula nic, námaha žádná – a výsledek maximální. I takhle to může fungovat.)

Vesmír nemá rád, když tlačíte na pilu.
Berte i meditaci a vizualizace jako hru a dělejte vše s lehkostí…

A na závěr ještě můj oblíbený vtip, v mé verzi:

Baví se dva mniši ve výcviku, jestli jde dohromady kouření a meditace a nemůžou se shodnout. Zajdou tedy za svým představeným a pak se znovu sejdou.

„Tak co, co ti řekl?“ ptá se první.

„No že to nejde,“ odpovídá druhý.

„Fakt?“ kroutí hlavou první. „Mně řekl, že to jde!“

„A na co ses ho vlastně ptal?“ říká ten druhý. „Já jsem se ho zeptal, jestli je možné při meditaci kouřit…“

„A já, jestli je možné při kouření meditovat…“ odpoví první.

Meditujte při čemkoli, co děláte, berte to všechno jako hru a užívejte si život!

S láskou vaše Dana-Sofi

Jak to mají ženy se svou spiritualitou,
se svým vztahem k Bohu, k Bohyni, k Vesmíru, ke své duši?

V každé fázi svého měsíce jinak!

Objevte klíč k naplněnému vztahu se svou duší
s knihou Mirandy Gray Poselství pro ženskou duši,
která je plná nádherných a laskavých ženských poselství
právě pro vás!

ŽIJTE (s) CYKLEM I PŘI MEDITACI!

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále: