text © 2018 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz / foto © 2013 archiv Dany-Sofie
Volám si se svou dobrou kamarádkou a rozebíráme leccos. Najednou řeč přijde na to, že nevydrží dlouho sedět u pracovního stolu. Říká mi: „Můj muž si myslí, že jsem úplně praštěná. Jenže já potřebuju fakt cestovat z pracovny na gauč a někdy ke kuchyňskému stolu…“
Končí to tak, že se dvacet minut bavíme o tom, jak nám tohle digitální nomádství mezi obývákem a kuchyní dělá dobře – a jak dlouho kde vydržíme, za jakých okolností, v jaké fázi a proč. Áááááá, to je taková slast, notujeme si obě, když vám někdo rozumí…
Co z toho vyplývá?
1. Ač svoje muže milujeme, nikdy si s nimi nebudeme ve všem rozumět tak, jako s některými kamarádkami. Proto je dobré si sice nějakého skvělého muže vzít a slíbit mu věrnost, ale zůstat také věrná svým věrným duším stejného pohlaví. Něco je prostě přenositelné jenom mezi ženami a je to tak v pořádku. Je fakt, že když si s partnerem můžeme říct (skoro) všechno, je to úžasné, ale holčičí vrba je holčičí vrba! To je prostě úplně jiná energie, jiné porozumění – a je to tak v pořádku. Poučení: I když máte v životě (skvělé) muže, mějte v něm i ženy!
2. Nejsem si jistá, jestli všechny ženy jsou digitální nomádky mezi kuchyňským stolem, gaučem a třeba houpací sítí – ale já jsem a znám nejméně další 4 mně velmi blízké ženy, které to mají stejně;-)) Takže z toho vyplývá, abyste se se svými blízkými dušemi nebály mluvit o svých „úchylkách“ – je poměrně velká pravděpodobnost, že ji totiž ta druhá má taky – a když si to řeknete, uleví se vám oběma. Poučení: Sdílejte, sdílejte, sdílejte!
(K tomuto tématu vyprávím vždycky na kurzech dávný příběh, kdy mi jedna moje kamarádka řekla, že na poslední chvíli nemůže přijet na můj menstruační kurz, protože už 11 let nemenstruuje po hormonální antikoncepci aplikované v raném dospívání. Zeptala jsem se jí, jestli je ochotna svůj příběh sdílet veřejně, s čímž ona souhlasila a na kurz nakonec jela. A na místě se ukázalo, že z 18 přítomných žen trpí aktuálně stejným problémem dlouhodobě neexistující menstruace po vysazení HA celkem 6 žen, čili plná jedna třetina! Chápete?! A díky tomu, že ona byla odvážná a vyšla se svým „problémem“, pomohla jim všem. Bavily jsme se o tom, o našich emocích, sdílely jsme, co ostatním zafungovalo – a dotyčná kamarádka dokonce začala po kurzu menstruovat!)
3. Co se týče digitálního nomádství mezi kuchyní a obývákem, mám k němu ještě jeden celkem racionální dodatek. Můj velký učitel Roger Hamilton, autor konceptu Dynamiky bohatství, si vědomě vytváří v každém prostoru, ve kterém kratší či delší dobu pobývá, 5 různých prostředí podle 5 základních elementů. Svou první knihu například napsal v pavilónku Dřeva, kterážto energie je ideální na tvoření. Účty dělá zásadně v ocelovém altánku. S lidmi se setkává v oblasti Ohně/Plamene atd.
A protože pochází z Hong Kongu, kde hodně věří na elementy, energie a feng shui (dokonce tam mají v mrakodrapech díry, aby tudy mohli lítat draci), tak mu opravdu nepřijde divné si takových 5 odlišných prostorů vytvořit v hotelovém pokoji, když cestuje a přednáší po světě.
Tip pro vás: Když takhle cestujete se svým notebookem, zkuste zjistit, jestli se vám na nějaké místě lépe dělají věci tvůrčí, na jiném administrativní, na jiném komunikativní (maily aj.) a na jiném třeba účetnictví. Když si to tak totiž i zavedete tak nějak víc napevno a budete v daném místě pravidelně dělat danou věc, posílí se v tomto kousku prostoru energie této činnosti a půjde vám to čím dál lépe. Já třeba nejraději konzultuju ze sítě, píšu v křesle nebo v posteli – a účty a administrativu dělám od pracovního stolu… V menstruační fázi ovšem, to se přiznám, dělám všechny činnosti zásadně z postele (a ve vylepšené verzi v menstruační fázi nedělám z daných činností krom odpočinku nic;-)).
4. Pohyb celkově prospívá tvorbě, kvalitní práci a pozitivním myšlenkám. Zkuste si někdy vzít ten noťas do zahrady (klidně botanické, když nemáte svou – jen skleníky nedoporučuju, aby se vám elektronika neorosila;-) – a dávejte si pravidelné pauzy, kdy se projdete bosé, protáhnete se, přivoníte ke květině… Je poměrně jisté, že vás v takovém prostoru napadnou úplně jiné myšlenky, než v malém kanclíku bez oken nebo ve velkém přeplněném open spacu nebo i doma v kuchyni, kde nám neustále na pozadí běží další myšlenky, co musíme uvařit a uklidit a nachystat pro rodinu…
Digitální nomádství je super věc. Moc mu fandím. Lze ho opravdu provozovat všude. Jak mezi Čechami, Bali, Mauriciem nebo Kalifornií, tak mezi vaší domácí pracovnou, co-workingovým centrem a Stromovkou – anebo jenom mezi obývákem a kuchyní.
Když se tělo hýbe, mysl se hýbe. A tím nám jde práce lépe od ruky…
PS: A jestli si chcete o Rogeru Hamiltonovi a (nejen) digitálním nomádství přečíst víc, mrkněte se na můj Balijský deník Cyklické ženy.
ŽIJTE (s) CYKLEM A BUĎTE NOMÁDI ;-)
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář