Proč chytré a citlivé ženy mají deprese a chronické nemoci

text © 2020 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz / foto © pixabay.com

(Tohle téma jsem pro vás zpracovala jak do článku, tak jsem ho natočila i jako video, takže si vyberte, co vám víc sedí. Odkazy, které zmiňuju ve videu, najdete v článku.)

Mám jednu známou, která je nesmírně chytrá. To, co ona nosí v hlavě a co umí, je opravdu obdivuhodné, a navíc je to v oboru, ve kterém většinou vynikají muži. Ona je přitom lepší než všichni muži okolo. Je schopná, je výkonná – a je taky velmi hodná a citlivá. Tahle kombinace vlastností a schopností by se mohla zdát ideální, leč není. Pro ni je svým způsobem prokletím.

Řadu let totiž bere antidepresiva a léčí se na nejrůznější chronické i akutní ne-moci, které jí přeskakují z jedné části těla do druhé a většinou pro ně doktoři nemají vysvětlení. Je to nějaký trest za to, že je tak schopná?

Moje odpověď je, že to rozhodně není trest, ale rozhodně to souvisí s jejím vysoce výkonným mozkem.

Jde o to, že snad 100 % z nás jako malé děti učili jednu věc: soustředit se na to, co nefunguje, co je špatně, co neumíme, co nám nejde. A když jsme byly chytré a hodné a poslušné holčičky (a ono to platí i pro muže, ale já těch žen mám kolem sebe o něco víc, tak píšu zejména pro ně), tak jsme se to naučily fakt skvěle. Kdekoli se objevil problém, ať už v našem životě nebo okolo nás, dokázaly jsme na něj zaměřit pozornost a snažily jsme se ho řešit.

Tahle naše schopnost postupně rostla, protože nás za ni chválili a dávali nám dobré známky, jak ve škole, tak potom v zaměstnání. Nakonec se z ní stala naše druhá přirozenost. Kamkoli se teď podíváme, všude vidíme něco, co je možné opravit, vylepšit, vyřešit…

No a dejme tomu, že ještě na té vysoké škole a v prvních letech zaměstnání to bylo ok. Pak se k tomu ale přidaly děti a další spousta zodpovědnosti a starostí a míra našeho stresu vzrostla. A v tu chvíli náš mozek začal fungovat chybným způsobem.

Jak totiž určitě dobře víte, když jsme ve stresu, vyplavují se nám stresové hormony, zejména adrenalin a kortizol, které způsobují, že se v těle více zapnou určité orgány a funkce a naopak určité orgány a funkce se utlumí. Zapne se srdce, svaly (abychom mohli utíkat nebo se bránit) a vypne se třeba trávení, chuť na sex, schopnost tvořit nebo schopnost regenerace. Náš mozek navíc přesune hlavní fungování do našeho primitivního plazího mozku, který je zodpovědný za holé přežití, a tím se právě vypne kreativita nebo láskyplnost – a zapne se výrazně víc sobecké jednání, protože naše ego velí jasně: jsme v problémech a musíme přežít.

A navíc jednotlivé části našeho mozku začnou vysílat nekoherentní, nesourodé signály, což mate celkově fungování našeho těla a zejména jeho regeneraci.

Nemyslí nám to jasně, bolí nás hlava, jsme víc citliví na zvuky, většinu podnětů vnímáme jako ohrožení, i když v běžném odpočinutém stavu bychom to tak vůbec nevnímali. Začne nás bolet to a ono a postupně se to stane chronickým. A navíc, když nás napadne nějaká myšlenka, a zejména ta negativní, zůstává nám v mozku a běhá tam a zpět a nemůžeme se jí zbavit a je nám ještě hůř a hůř.

A čím víc si takovou myšlenku myslíme, tím víc si danou skutečnost přitahujeme do života. Čím víc tedy myslíme na všechno to, co nefunguje, co nás štve, co se nám nedaří, co nás bolí, tím víc se nám toho v životě zhmotňuje. No a když jsme chytré a efektivní holky, které se to dobře naučily vnímat a pozorovat, tak pak je zaděláno na opravdový průser, který končí třeba antidepresivy. Nedokážeme se vymanit z kola negativních myšlenek, protože jsme se tak efektivně naučily je myslet, že naše neuronové spoje jsou hluboké jako Mariánský příkop.

V tu chvíli navíc k tomu často přistoupí psychoterapie nebo jiný druh terapie, který to celé ale ještě všechno násobí, protože naše mysl dál a dál jenom rozebírá, co nefunguje, proč to nefunguje, jak je to hrozné a jak není možné s tím hnout. A tím se to všechno stává ještě víc sebenaplňujícím se proroctvím.

Jestli se v tomto popisu tedy jen malinko poznáváte, asi vás zajímá, co je možné s tím udělat. Je možné z tohoto začarovaného kruhu vystoupit? Ta dobrá zpráva je, že ano. Moderní věda nás učí, že co jsme se naučili, můžeme se odnaučit. Ty neuronové dráhy, které nám neslouží, můžeme rozrušit, rozpojit, a napojit nové, pro nás prospěšné. Náš mozek má bez ohledu na věk schopnost se učit nové věci. Můžeme tedy začít myslet a jednat jinak, pozitivněji.

Důležité při tom ovšem je si uvědomit ještě jednu věc, která je velmi zásadní. Za ta leta, co jsme jeli tak, že jsme měli veškeré naše senzory a vyhodnocovací části mozku zapnuté na to negativní a nefunkční, a pak nám to generovalo stres a stresové hormony, naše tělo se stalo závislým na těchto hormonech (víc se o tom dozvíte v tomto mém kratinkém 3minutovém videu). Takže největší zádrhel „léčby“ chytrých a schopných holek i kluků je v tom, že jejich tělo jim do pozitivního myšlení začne házet vidle a bude se jako nejsprostší feťák dožadovat své dávky drogy, takže bude svévolně produkovat emoce a situace, které nás zase povedou do stavu, kde jsme byli předtím.

Joe Dispenza to přirovnává ke krocení divokého hřebce. Naše tělo podobně jako ten hřebec to zkouší znovu a znovu a snaží se nás dostat ze sedla (pozitivních emocí). My ale musíme držet pevně otěže v ruce a být si vědomi jedné věci: Když se nám dějí ty nepříjemné stavy, není to realita. Je to jen naše tělo, které se dožaduje své dávky. A naše vědomé já ho může kočírovat, jak potřebuje.

Ze začátku to jde hůř, pak se to zlepší, pak do toho zase spadnem a nadáváme si, že jsme neschopné a že už jsme se cítili tak dobře a zase se cítíme mizerně, pak se to zase zlepší a tak to jde dál a dál, až jednoho dne máme víc těch dobrých dní než těch špatných, a to už většinou stačí, protože i ty špatné dny jsou často dobré, protože nám dávají okusit kontrast a zjistit, co vlastně potřebujeme.

A já vám na konec tohoto videa a článku přidám ještě jeden recept, který mi funguje na přepisování negativních emocí. Jako ženy určitě máte v rámci cyklu ty pozitivní dny, plné přirozeného optimismu a energie. Bývá to většinou dynamická fáze nebo ovulační fáze, u mne je to často i předmenstruační fáze, když v ní tvořím, a znám i ženy, které mají nejkrásnější pocity během menstruační fáze.

No a právě když jste v těchto dnech a chvílích, tak si ukotvěte někam do svého těla nějaký pozitivní pocit, který v dané chvíli cítíte. Řekněme třeba, že jste zažili krásné milování s partnerem a jste plní oxytocinu a cítíte radost v oblasti srdce, v oblasti srdeční čakry – a dokonce máte i takovou husí kůži, která vám projíždí tělem. Tento pocit pak máte schopnost si vyvolávat opakovaně. Ideální je začít to dělat hned po dané události, která ho spustila, a pouštět a vyvolávat si ho znovu a znovu. Tím zapnete v mozku nové obvody a už během dne nebo dvou jste schopni si vytvořit novou, lepší závislost – na onom sladkém pocitu v oblasti srdce…

Podobně můžete pracovat s pocity nadšení a vzrušení, když se na něco těšíte. Ty se většinou projevují jako motýlci v oblasti solar plexu, tedy 3. čakry. Anebo můžete pracovat se sexuální energií, kterou si vyvoláváte v malých dávkách znovu a znovu pouhou myšlenkou.

Takže pak vás napadne třeba: „ach jo, zase mě trochu bolí hlava, z toho bude zase migréna“ nebo „dneska je den na houby, nic se mi nedaří, všechno se sere a sere“, ale místo toho, abyste na tuhle myšlenku nabalovali další podobné negativní jako dřív, tak si vyvoláte ten příjemný pocit z milování, z nadšení z něčeho nového, z krásné chvíle s dětmi, z dobrého jídla apod. A tím pomaličku krok za krokem přepíšete původní Grand Canyony a Mariánské příkopy negativních vzorců myšlení.

Vyzkoušejte! A jestli znáte nějakou šikovnou, chytrou a schopnou ženu, dejte jí tento článek přečíst, možná se jí bude hodit!

No a jestli se toho chcete dozvědět ještě víc, tak dokonale to popisuje Joe Dispenza ve svých kurzech „Poznej sílu své mysli“, pokročilém „Změň svůj osud“ nebo tom nejnovějším s názvem „The Formula“. A protože Joe tam nemá úplně všechno, další efektivní metody na přepisování své mysli najdete v mém kurzu s názvem „Vychytávky pro život 1: Tipy, triky a osvědčené metody, jak si doopravdy zhmotnit svůj vysněný život (a proč vám to dřív nefungovalo)“.

Joe i já věříme, že my všichni máme změnu svého života ve svých rukou a ve své hlavě. Přesvědčte se o tom i vy!


(-: POZOR :-)

Právě je otevřen Joeův pokročilý kurz „Změň svůj osud“, a pokud do něj vstoupíte, mám pro vás dva velmi inspirativní a fungující bonusy:

Pokud mi mailem napíšete, že jste se přihlásili přese mne,
přes tento můj link, do Joeova kurzu,
získáte 2 má exkluzivní videa, jaké techniky mi fungují
pro zhmotňování toho, co chci:

1) První video vás naučí,
jak můžete programovat svou podvědomou mysl,
když zrovna sedíte u počítače a hledíte do prázdna
nebo třeba s někým telefonujete.

Mně se díky této technice podařilo zhmotnit jak přestěhování
do domku na vesnici v době, kdy žádné pronájmy nebyly,
tak později pro změnu přestěhování do bytu v lokalitě,
kde se prostě byty nepronajímají…

2) Druhá technika vás naučí,
jak si hned ráno naprogramovat váš den tak,
aby se vám v něm stalo to, co chcete, abyste
v něm zažili to, po čem toužíte.

Je jednoduchá, je rychlá a bude se vám líbit.

 

Chci plný přístup ke kurzu „Změň svůj osud“.

 

ŽIJTE (s) CYKLEM A ZMĚŇTE SVŮJ OSUD!

 

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:


Novinky, akce, inspirativní články...

Naší vášní ve firmě Cyklická žena, s.r.o. je pro vás neustále chystat nové produkty a inspirace z oblasti cykličnosti i vědomého života. Zajímají vás tato témata a chcete zůstat v obraze? Zadejte svůj e-mail – a naše inspirace je vaše. A když toho budete mít dost, vždycky se můžete jedním kliknutím odhlásit. :-) Vaše osobní data hlídáme jako ostříž (jak to děláme, se dočtete tady).

… každou neděli ve vaší e-mailové schránce!

Napište komentář

* Povinné údaje