text © 2019 Kateřina Marešová / foto © archiv Dany-Sofie a Cyklické ženy®
POZOR, v roce 2020 poutě nechystám!
Poslední šancí je srpen a září 2019! )
Přihlášky zde.
Je neděle ráno a přišel den, na který se už dlouhou dobu moc těším: den cyklické pouti s Danou-Sofií, na kterou letos vyrážím už potřetí.
Nemůžu se dočkat, až zase vyrazím do Blanského lesa a věnuji celý den jen sama sobě. Taky jsem strašně zvědavá, jaká skupina žen se na pouti letos sejde, neboť pokaždé je to úplně jiné a pro mě nové a obrovsky inspirující. Jaké příběhy si dnes asi vyslechnu? Jaká energie tam bude?
Sedám do auta a mám před sebou zhruba hodinu jízdy. Jízdy, kdy se vzadu nebude nikdo hádat, vedle mě mi nebude nikdo radit, jak mám řídit, a dokonce nebudu muset ani jednou poslouchat Malé kotě. S obrovskou rozkoší si pustím své oblíbené taneční album a vohulím to na plný koule. Moje dnešní celodenní meditace právě začíná!
V hlavě mám vyfocenou mapu, kudy mám jet, a vtiskla jsem si do paměti hlavní záchytné body, kde bude nějaká změna. Jezdím totiž ráda bez navigace. Tedy té elektronické. Baví mne poslouchat svou navigaci vnitřní. Někdy si na začátku jízdy stanovím cíl, že chci dojet tam a tam. Někdy si jen řeknu, že chci dojet právě tam, kam mám, a nechám se překvapit, kde to zrovna bude.
Dnes se tedy opět s důvěrou odevzdávám vesmíru a věřím, že dojedu na správné místo, přesně tam, kde mám dneska být. A skutečně, přesně ve smluvený čas se najednou zjevím na místě setkání. Vždycky mě to překvapí, že zčistajasna jsem v cíli a pořádně ani nevím, jak jsem se tam dostala, a tak jen poděkuji nahoru, beru batůžek a jdu se přivítat s ostatními.
Ostatní holky se ještě rozloučí s rodinou, která je tam zavezla, a pak už se celá naše šestičlenná ženská skupina odebírá k magické zřícenině kostela Sv. Víta, kde usedáme ke stolu, a první část našeho putování začíná.
S obrovským nadšením zjišťuji, že jsou mezi námi jedna maminka s dcerou, neboť to je i můj sen: navštívit jednou tuto pouť i se svojí maminkou a dcerou. Možná za rok, až bude Klárce přelomových sedm let? Následně pak celý den hltám to krásné mámo-dcerkovské spojení, které mezi nimi je.
Dalšími členkami naší dnešní výpravy je moje „soul sister“, která mě před čtyřmi lety přivedla na myšlenku cykličnosti, Sofi, která v posledních letech pohnula mým životem tak, že jsem stále překvapená, neboť jsem nikdy nedoufala, že bych mohla jednou být tam, kde jsem dnes, a její věrná čtyřnohá přítelkyně Čerňucha, která pro dnešek udává směr naší divošské části.
Po úvodním představení si každá napíšeme na papírek, s čím přicházíme na dnešní pouť, co chceme ve svém životě posunout, a potom už společně s tímto vzkazem a obětinkou pro Marušku, kterou dostaneme od Sofi, vyrážíme do lesa.
Čeká nás párkilometrové putování nádhernou jihočeskou přírodou, které doplňujeme ženským sdílením, které občas rozesměje a jindy z něho mrazí, až dorazíme k dalšímu magickému místu, kterým je svatováclavská studánka někde uprostřed lesa.
Tam se občerstvíme teplým do bříška a společnou ledovou koupelí, na kterou jsem se těšila asi nejvíc, přestože jsem až do loňské pouti studenou vodu a otužování upřímně nesnášela, ale od minulé pouti se pravidelně sprchuji studenou vodou.
Držet se na bobku za ruce v ledové studánce spolu s dalšími ženami pro mne zůstává i letos tím největším zážitkem, kdy není potřeba žádných slov, abyste cítily to nádherné napojení na sebe sama, ženskou energii i celý vesmír. A taky obrovský chlad. Ale když člověk vyleze ven, tak přichází i to krásné teplo!
Po tomto dvojím občerstvení dokončíme rituál k našemu dnešnímu záměru, předáme Marušce své obětinky a načerpáme čerstvou vodu z místního pramene. Potom se opět vydáváme na cestu a za společného sdílení dokončujeme dnešní kruh a vracíme se k autům.
Je to po dvou předcházejících letech první pouť, kdy nám i prší. Vlastně celý den střídavě prší, svítí sluníčko, je nám zima, je nám horko, oblékáme pláštěnky, svlékáme bundy, choulíme se pod deštníkem, nasáváme do sebe sluneční paprsky.
A já si říkám, že pro cyklickou pouť jsme si nemohly vybrat lepší počasí, neboť po celý den dokreslovalo, o čem že ta cykličnost vlastně je:
- Jak nás vede k tomu užívat si toho, co právě je. A tak si užíváme radosti, když pochodujeme při sluníčku, a intimity, když se k sobě choulíme v dešti.
- Jak nám ukazuje, že věci se vždy dějí v ten pravý čas. A tak když lezeme do studánky, na chvíli vysvitne slunce. Když se vrátíme na konci dne k autům, strhne se za celý den největší průtrž mračen.
- Že nic netrvá věčně (ani premenstruační fáze☺). Že po dešti vždycky vysvitne slunko!
A tak jestli máte chuť zažít cykličnost na vlastní kůži (i třeba skrze nějaký ten deštík), nechat na jeden den všechny starosti a povinnosti za hlavou (ano, taky bych měla milión plus jeden důvod, proč si to nemůžu dovolit), a spojit se skrze pohyb, přírodu a přítomnost dalších žen sama se sebou, se svou podstatou, i tím, co nás přesahuje, vyrazte spolu se Sofi na cyklickou pouť! Ale pozor, bude už jen v srpnu a září a pak kdo ví kdy… :-)
A já po celém dni sedám opět do auta, pouštím si svou muziku, a vracím se domů jako po každé pouti plná radosti, vnitřního klidu a lásky ke svým nejbližším i k celému světu…
Kateřina Chica Marešová
„Jsem cyklická lektorka, nadšená tanečnice a hlavně šťastná máma 4 malých dětí. Cykličnost do mého života vnáší radost, klid, svobodu a důvěru, že všechno se děje tak, jak má. Díky cykličnosti se učím být laskavější sama k sobě i ke svému okolí, a jsem schopná lépe směřovat a využívat svou aktuální energii.
Miluju objevování hlubin ženské duše, pohyb, tanec, práci s tělem a hraní, a tak i moje kurzy jsou hodně prožitkové, praktické a hravé: tančíme, zpíváme, tvoříme, hýčkáme všechny smysly, smějeme se i pláčeme, a sdílíme své příběhy.
Skrze projekt Rozkvétající žena šířím cykličnost mezi dospívající dívky ve školách, v rodinným centrech či v rámci zájmových kroužků, a snažím se je naučit rozumět svému tělu a jeho proměnlivým potřebám, zamilovat si svou menstruaci a využívat darů a schopností, které ženě přináší její cyklická podstata.
S nadšením také sdílím své zkušenosti se svobodnou menstruací, kterou už čtyři roky praktikuji, a díky které se během menstruace cítím volná, lehká, silná a ve spojení sama se sebou i s přírodou!“
Katka je rovněž od roku 2018 certifikovaná lektorka Cyklické ženy® a od roku 2019 certifikovaná Měsíční matka (Moon Mother®), vycvičená Mirandou Gray, a specializuje se rovněž na výuku cykličnosti na školách. Pokud máte zájem ji pozvat i do své školy, určitě se jí ozvěte, kontakt najdete na stránkách katerinamaresova.com, kde se dozvíte více i o kurzech, které Kačka nabízí.
POZOR, v roce 2020 poutě nechystám!
Poslední šancí je srpen a září 2019! )
Přihlášky zde.
ŽIJTE (s) CYKLEM A POJĎTE S NÁMI NA POUŤ!
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář