text © 2021 Blanka Vun Kannon / foto © archiv Blanky Vun Kannon a pixabay.com
Tento článek vznikl jako odpověď na dotaz divačky webináře „3 VYČERPÁVAJÍCÍ NÁVYKY – Proč se českým ženám nedaří odpočívat a jak to změnit“. Pořádala jej Cyklická žena®, hostem byla Blanka Vun Kannon, na kterou směřoval dotaz – a webinář si můžete pustit zde.
Otázka – vlastně dvě otázky – zněly:
- Jak dlouho vám, Blanko, trvalo, než jste se těchto vyčerpávajících návyků zbavila?
- Je to vůbec možné a reálné se jich zbavit úplně?
Nejdříve si připomeňme, proč se vlastně českým a slovenským ženám nedaří odpočívat (fyzicky a psychicky) tak, jak by potřebovaly.
Socialistické dědictví ženské dvojrole je pro ženskou rovnováhu (fyzickou a duševní) extrémně škodlivé z těchto 2 důvodů:
1. Vymazalo pravidelný důkladný odpočinek (tj. vypnutí, uvolnění) ze života žen. Tím je popřen přírodní zákon pravidelného střídání aktivity a odpočinku, bez kterého se lidský organismus dostane do velké nerovnováhy. Základní potřeba lidského těla si po práci odpočinout je ženskou dvojrolí popřená, zpochybněná a opatřená nálepkou „neschopná“ či dokonce „líná“.
2. Z domova udělalo zdroj stresu a pocitů viny z nestíhání. Zaměstnaná žena ho bez pomoci nikdy nemůže mít tak perfektní udržovaný, jak společenská norma řekla, že má být. A to je důvod se cítit permanentně provinile z toho, že nemám hotovo, že nejsem dost výkonná, dost dobrá.
Kombinace těchto dvou faktorů vytváří paradoxní situaci.
Ženy pracují na dvě směny, jsou tedy extrémně produktivní. Ale místo klidu v duši a euforického pocitu ze své fantastické výkonnosti na hranici lidských možností žijí prakticky permanentně v provinilém stresu z nestíhání a hořkosti z neocenění rodinami a společností.
ČÁST 1: „Jak dlouho vám Blanko trvalo, než jste se těchto návyků zbavila?
Moje osobní cesta propuštění vyčerpávajících návyků byla specifická ze dvou důvodů:
1. Návyk popírat své potřeby byl extrémně silný. Od raného dětství v 70. letech bylo přizpůsobení se a plnění přání okolí na úkor sebe samé mojí hlavní strategií přežití. Vyrůstala jsem v Ostravě, přezdívané bašta komunismu, kde byl pravděpodobně totalitní teror a propaganda silnější než třeba v nějaké odlehlejší, neprůmyslové oblasti. Přizpůsobovat se ve všem kolektivu jsem se naučila dříve než chodit, protože jsem byla od 11 měsíců v jeslích.
Toto extrémní přizpůsobování se mě pak provázelo celé dětství. Například okolí potřebovalo, abych hrála basketbal, protože jsem byla na základní škole nejvyšší ze třídy. A tak i když jsem toužila chodit do hudebky hrát na hudební nástroj (což mi systém neumožnil), poslušně jsem se 4,5 roku věnovala sportu, který mě nejen nebavil, ale vysloveně stresoval.
2. Dlouho jsem neměla jasno, kde je zakopaný pes. Jak jsem říkala na webináři – vyrostla jsem s hluboce zvnitřněným přesvědčením, že si šťastný život musím zasloužit – neustálou prací a prospěšností svému okolí. Po desítkách let takového fungování jsem sice věděla, že z toho kolabuju a že šťastný život nepřichází, protože jsem byla stále bez rodiny – tom hlavním, po čem jsem toužila. Ale velmi dlouho kolem mě nebyl nikdo, kdo by mi pomohl rozklíčovat ty vyčerpávající, velmi nezdravé návyky. Tím jsem nejen ztratila spoustu času, ale problém vyčerpání se stále prohluboval.
Dobrá zpráva tedy je, že pokud máte v nějaké míře
jeden nebo všechny 3 z vyčerpávajících návyků z webináře,
už jste ušla půl cesty!
Až v roce 2012 jsem poprvé absolvovala 28denní program životní rovnováhy zvaný Soul Coaching®. Hned 4. den programu jsem díky cvičení let orla (řekli jsme si o něm na webináři) a několika dalším sebepoznávacím aktivitám udělala zásadní, byť velmi bolestný objev a to, že:
…naprosto většinu věcí jsem ve svém životě nedělala proto, že jsem je skutečně chtěla. Ale abych se druhým líbila. Aby mě přijímali a měli rádi.
To byl začátek zvědomování a pojmenovávání limitujících a vyčerpávajících návyků. A jejich postupného propouštění. Troufnu si říct, že dnes jsem „čistá“. Posledních několik let netrpím pocity viny z nedodělků v domácnosti, nemám potřebu vše zvládat sama a naučila jsem se PŘIJÍMAT POMOC.
Neumím ale přesně spočítat, kolik času propouštění těch návyků zabralo. Je zřejmé, že to byly roky. Byla to cesta, která se nedala uspěchat. V mém případě se toho muselo propustit opravdu hodně. Například i zklamání z několika vážných vztahů, ve kterých jsem se hodně přizpůsobovala partnerům, ale nikdy nenašla to zázemí, které jsem hledala.
Co je na cestě ke zdravějšímu životu nenahraditelné je to,
že ať už bude trvat jakkoli dlouho, je to nejen
investice do vaší budoucnosti, ale také do vaší minulosti.
Důkladné propuštění těch vyčerpávajících návyků totiž automaticky pomáhá odpustit bolest, kterou nám v nejrůznějších formách v minulosti způsobily. Hodně bolesti je často skryto ve fotkách a v jiných vzpomínkových předmětech se silným emocionálním nábojem, těch jsem postupně vytřídila hory. Uzdravit minulost je pro radostnou budoucnost nezbytné.
ČÁST 2 : Je to vůbec možné a reálné se jich zbavit úplně?
Je to možné a reálné. Tak jako v přírodě se vždycky všechno navrátí zpátky do rovnováhy, tak také lidská bytost má neuvěřitelně silnou schopnost návratu ke zdravému způsobu života. Jsme součást přírodního světa a proto je nezbytné se naučit přírodní regenerační a harmonizační síly používat. Například očistnou a regenerační sílu vody nebo vyživující a uzemňující schopnost země.
Ten návrat k sobě – k respektování potřeb svého těla i duše – se děje postupně, tj. nestane se to přes noc. Nicméně ty první pozitivní efekty cítí člověk celkem rychle.
Prvních několik kroků pro nastartování propouštění vyčerpávajících návyků jsme probrali na webináři:
- seznam vykonané práce,
- let orla
- a změny v ložnici.
Velmi je doporučuji udělat! (Webinář si můžete pustit zde.)
Když jsem si začala dělat detailní SEZNAM VYKONANÉ PRÁCE v domácnosti, den po dni, tak jsem si okamžitě uvědomila, že toho fakt dělám strašně moc. Byla jsem naprosto ohromená svou skutečnou výkonností. Takže pocit viny, že není všechno hotovo, v dalších dnech sám od sebe najednou klesl z 10 (maximum) na 7, což už bylo výrazně lepší a umožnilo mi to si vydechnout.
Pro jejich úplné propuštění je potřeba objevit
ty části vaší bytosti, které byly tak dlouho „přidušené“.
Navázat komunikaci se sebou – nikoli se svou hlavou,
která neustále nestíhá, ale se svou duší. Se svou podstatou.
PŘEKONAT STRACH Z KRITIKY OKOLÍ
V průběhu webináře jsem zmínila prožitek panického strachu, když jsem se poprvé ve svých 39 letech rozhodla, že si nechám umýt okna. Nebyla jsem ani nemocná, ani neměla doma malé dítě. Jen jsem jednoduše potřebovala pomoc s domácností. Nic víc, ale taky NIC MÍŇ – potřebovala jsem pomoc.
Ráno před příchodem paní z uklízecí agentury jsem dostala atak panického strachu. Nikdy jsem nic takového nezažila. Seděla jsem v kuchyni, držela se stolu a třásla se jako osika. Byla jsem paralyzovaná strachem z toho, že mně ta neznámá paní seřve za to, že nejsem schopná si ta okna umýt sama.
Cítila jsem se jako ta největší hříšnice,
kterou čeká soud za trestný čin.
Schopná, tedy správná pracovitá žena
má přece zvládnout domácnost SAMA!
To spoutání strachem a pocity těžké viny – zcela neracionálními, a přesto reálnými – ukazují, jak temnou emocionální zátěž v nás může ženská dvojrole vytvořit. Paní na úklid – milá a příjemná žena – mě ani neseřvala, ani neodsoudila. Byla šťastná, že mi může ta okna umýt a trochu si přivydělat.
Byl to okamžik prozření, že propuštění dědictví socialismu musí obnášet propuštění často desítky let uloženého strachu, že náš někdo nařkne, že jsme líní flákači. S tím nám hlava, zvyklá hodnotit a kritizovat, nepomůže. Je potřeba se napojit na svou duši, místo v nás, kde neexistuje strach.
Duše vám vždycky řekne, že jste dobrá taková, jaká jste.
Že svou nezměrnou
hodnotu nemusíte světu dokazovat.
Ani prací, ani obětováním se na úkor zdraví.
Neochvějně věřím, že propustit extrémní produktivitu jako určující faktor lidské hodnoty – kříž, který na ženy naložila socialistická doba – je možné. Podaří se to kterékoli ženě, která si to dá jako svou prioritu a bude ochotná se odnaučit to škodlivé a naučit fungovat nově.
Naprosto klíčové je naučit se cítit potřeby svého těla, naslouchat svým emocím, tedy vůbec začít cítit samu sebe a přijímat pomoc a podporu. To nás většinou nikdo nenaučil. A to je něco, co mi dává smysl sdílet, třeba právě v programu Šťastnější za 28 dní – Soul Coaching®.
CHCETE BLANČINU OSOBNÍ PODPORU?
Z vlastní zkušenosti velmi dobře víme, že rozhodnout se pro změnu je jedna věc, a vytrvat v tom delší dobu je věc druhá. Právě proto dělá Blanka skvělý program Soul Coaching: Šťastnější za 28 dní, do kterého se můžete přihlásit i vy. Získáte nejen Blančinu osobní podporu, ale i podporu skvělé skupiny žen. Blanka tento program vede úspěšně už několik let. Přečtěte si, jak tento program změnil život ženám, které už ho absolvovaly.
A JEŠTĚ JEDNO DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ:
Při přihlášení navíc získáte ještě další bonus od Dany-Sofie, který vytvořila speciálně pro tuto příležitost a jinak není dostupný:
Video, které vás naučí velmi jednoduchou techniku,
která vám pomůže se efektivně zbavit škodlivých návyků –
těch, o nichž Blanka mluví na webináři, i spousty jiných!
Testováno s úspěchem na sobě i na druhých;-)
Vstup do programu je možný jen do neděle 11. 4. 2021!
Blanka Vun Kannon inspiruje druhé, jak si vytvořit harmonický domov i život pomocí vlastní intuice a vnitřní moudrosti. Autorka e-booku Feng Shui jako klíč ke štěstí, lásce a harmonii a knihy Návrat domů: Jak být šťastná a plná sil ve 21. století.
Certifikovaná poradkyně feng shui, Soul Coach a lektorka působící v USA a ČR. Je dlouhodobou studentkou americké léčitelky s indiánskými kořeny Denise Linn, jejíž učení předává dál.
Blanka založila vzdělávací platformu Škola HARMONIE a do Čech přinesla také program Šťastnější za 28 dní – Soul Coaching. Se svým manželem Davidem žije ve státě New Jersey a několikrát za rok přijíždí do České republiky.
Blance můžete psát své dotazy na: blanka@skola-harmonie.cz.
ŽIJTE (s) CYKLEM A NASLOUCHEJTE SVÉMU TĚLU!
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář