7 věcí, které mi udělaly z letošního roku rok skvělý a úžasný

text © 2019 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz / foto © pixabay.com, úžasná Zuzka Jedináková a archiv Dany-Sofie

Nemám úplně ráda dělení na puberťáky (cokoli od 10 do 30), střední věk (cokoli kolem 40) a důchodce (cokoli nad 60) – i proto, že se přistihuju, že se ve skutečnosti neustále pohybuju ve všech třech zmíněných kategoriích, nicméně výhoda mého „středního věku“ je ta, že člověk už leccos zažil a má v životě určité preference a ví, co mu dělá dobře a co naopak do svého života pouštět nechce.

Tento článek je tedy takovým souhrnem toho, co (mně osobně) dělá dobře a co mi pomáhá si udržet dobrou a skvělou náladu 24/7 bez ohledu na to, kde se nacházím nebo co zrovna dělám. Nevěřím totiž, že existuje něco jako osud, který je předem daný, nebo vnější okolnosti, které nemáme pod kontrolou. Věřím, že jsme to my sami, kdo má svůj život ve svých rukách a kdo určuje, kterým směrem se loď našeho života vydá.

A věřím tedy, že je v našich rukách i to, aby každý další rok byl lepší a lepší, protože jsme moudřejší a moudřejší a líp a líp víme, co chceme a co nechceme.

>>1<< VĚC PRVNÍ a asi nejzásadnější. Pochopila jsem, že všechny moje myšlenky jsou jen návyk – který je buď dobrý, protože mi slouží, nebo jde o zlozvyk, který mi škodí. Začala jsem proto pracovat na pozorování svých myšlenek a přesvědčení, a všechna ta, která mi neslouží, jsem začala jedno po druhém eliminovat. Je to pochopitelně proces na celý život, ale první znatelné a hmatatelné výsledky začnete vidět třeba už za měsíc. U tohoto bodu nečekejte zásadní proměny rychle, nicméně zapisujte si, když uvidíte jakýkoli drobný pokrok a byť i malinkatou změnu ve svém smýšlení – a vydatně se za to chvalte a hlavně vytrvejte!

Příkladem takových myšlenek hodných eliminace jsou tyto:

  • „Jsem unavená/nemocná.“ – Nahrazuji větami typu: „Cítím se pořád moc dobře.“ / „Mám k dispozici spoustu energie.“ / „Dřív bych z toho byla unavená/nemocná, ale to je starý příběh a dneska je to jinak.“ Podobně lze měnit i přesvědčení, že vás musí bolet hlava, když…, musí vám být špatně, když sníte/uděláte… Je to divné, ale po nějaké době to začne fungovat a už vás to nepustí. Zejména ta věta, že něco je starý příběh je velmi velmi silná a funguje!
  • „Za to může někdo jiný.“ – I když za to zdánlivě může někdo jiný, pokud se vás daná situace týká, musíte s tím něco udělat. Vhodné je toto přesvědčení nahradit větou: „Tahle situace se mi teď sice úplně nelíbí, ale týká se mě, tak jaké se nabízejí varianty řešení?“ Uznáte tak své aktuální emoce („su nasraná“), které jsou ok, i když nejsou zrovna pozitivní, a zároveň se postavíte do pozice, ze které budete moci danou výzvu řešit.
  • „To nejde…“ ve variantách: „… protože na to nemám zdroje/čas/schopnosti/někdo jiný to blokuje“ aj. – Pomáhá třeba ji přeformátovat na: „Ačkoli dřív bych si myslel/a, že tahle situace nemá řešení, jsem otevřený/á tomu, aby se řešení objevilo…“ (a pak klidně počkat). Cyklické ženy dobře vědí, že naše podvědomí (a to zejména v premenstruační fázi) funguje jako aportovací psík a řešení nám dřív nebo později dodá, stačí mu jen jasně zadat, co potřebujeme. Když si rovnou řekneme, že něco nejde, tak si to tím tuplem zablokujeme a pak se ani řešení objevit nemůže.
  • „Musím ještě to a to.“ – Zde dozajista znáte lidové pořekadlo, že „mosí sa edem umříť“, jak by to řekli na Valašsku. V těchto případech já vždycky přemýšlím: „Chci danou věc udělat – nebo nechci?“ A pokud ji udělat nechci, naučila jsem se ve více než 70 % říkat ne a neudělat ji, a ve zbylých 30 % si najdu důvod, proč ji udělat chci. Díky tomu mi pak lépe funguje i níže uvedený bod 5, čili vnitřní klid.
  • „To jsem teda po… Su fakt strašná.“ – Na to mi pomohl starý a profláklý tip a trik: Co byste v dané chvíli řekli svému dítěti nebo svému nejlepšímu kamarádovi či kamarádce? Dozajista by to bylo něco pochvalného, povzbudivého, nadějeplného. Tak prostě totéž udělejte i sami se sebou a dělejte to trvale, kdykoli vás nějaká taková myšlenka napadne.
  • „On je fakt hroznej… / Ona je fakt blbá! / Ta situace je úplně na hovno!“ – Nadávat na někoho druhého nebo na něco může být fajn, ale popravdě: vede to k pozitivnímu a efektivnímu řešení situace? (Viz výše případ „za to může někdo jiný“.) A dodá vám to na dobré náladě, když budete nadávat a stěžovat si a pitvat toho člověka nebo situaci? Ne. Nemusí vám to dávat úplně smysl, ale zkuste si to představit tak, jako byste se píchali špendlíkem. Každá taková věta je píchnutí špendlíkem. Auuu, to bolí a to nechci. Radši si to úplně pustím z hlavy – anebo se zeptám: „Co můžu udělat já, abych se cítila líp a aby se situace vyřešila nebo posunula?“, a tím směrem se pak vydám ve svých následných myšlenkách i činech.

>>2<< VĚC DRUHÁ, ke které vám nedám celý návod, ale můžete si ji dohledat nejlépe na webu The Tapping Solution (pozor, web je v angličtině). Tou věcí je EFT (zkratka pro „emotional freedom techniques”), anglicky taky zvané „tapping“, česky „klepání“, „ťukání“, „éeftéčko“ nebo „poklepávání“.

Velmi zjednodušeně a velmi ve zkratce jde o techniku, která vám například může pomoci zbavit se těch myšlenek, které nejste schopni dostat z hlavy jen tím, že byste o nich přemýšleli a řekli si, že už je nechcete. S některými myšlenkami to jde, ale s jinými ne, protože jsou uloženy hlouběji: ve fyzickém těle a emočním těle.

Éeftéčko funguje tak, že si klepete na určité specifické meridiánové body a u toho pronášíte věty související s tím, co řešíte. Důležitou součástí procesu je dát na začátku průchod negativním emocím. Když totiž tyhle emoce potlačujeme, dělá to v nás ještě větší paseku, protože ony se derou na povrch násilím navzdory vašemu sluníčkářskému úsilí a veškeré pozitivní vůli. Je potřeba si je přiznat, vyslyšet je, uvolnit je z těla a nechat je jít. V druhé části si pak stejným postupem do těla vklepáváte pozitivní afirmace, vize a emoce, a tak je ukotvíte.

Nemám zde prostor zacházet do detailů, ale viděla jsem (a zažila i osobně) velmi překvapující výsledky u různých typů problémů: u likvidace myšlenek a přesvědčení, které už nechcete a které vám otravují život; u stresu (i toho dlouhodobého), u zdravotních problémů (akutních jako např. bolest hlavy, rýma a nachlazení; i chronických), u strachů a obav ale i u rozhodnutí pro změny v životě (nové zaměstnání, rozchody, vztahy apod.).

Výhodou této techniky je, že jakmile se ji naučíte, můžete ji aplikovat kdykoli a kdekoli a klidně stačí pět minut denně (a to ještě ne každý den, ale když prostě pocítíte potřebu). Nemá žádné vedlejší účinky (krom toho, že vás může přivést do stavu blaženosti;-) a můžete ji dělat i jako pravidelnou meditaci. Existuje v mnoha variantách, mně osobně se nejvíc líbí její podoba vyvinutá Nickem Ortnerem ve spolupráci s Louise Hay (viz link výše, kde se dozvíte vše potřebné). V angličtině si dokonce můžete pořídit i skvělou stejnojmennou mobilní aplikaci od Nicka a jeho sourozenců se spoustou nahraných „klepaček“ na nejrůznější témata.

>>3<< VĚC TŘETÍ: pravidelný pohyb. Otevřeně se přiznávám k tomu, že miluju práci na počítači. Psát, komunikovat, řešit administrativní záležitosti… Nicméně to pro mne znamená hodně času sedět a udržovat tělo ve strnulé poloze – což nedělá dobře ani mému tělu ani mému mozku, soustředění, přemýšlení, tvořivosti.

Do svého denního rozpisu činností jsem tedy „natvrdo“ zakomponovala (a důraz je na slově „natvrdo“, žádné výmluvy):

a) Nejméně hodinovou procházku se psem (pokud psa nemáte, berte děti, partnera, kamarádku…). Je to přirozený pohyb, nenásilný, dostatečně dlouhý, aby už měl efekt, navíc na čerstvém vzduchu a nejlépe v přírodě, která vás ladí a čistí a vnukává vám skvělé nápady a vůbec.

b) Aspoň dva tři cviky z Vyprošťováku fyzioterapeutky Markéty Strnadové, kterou už ode mne dobře znáte (a pokud ne, tak mrkněte třeba na tyto články). Cvičím Čápovou, Sluníčko a Česnek (tomu přezdívám Prdel, Markéta promine;-). Všechny tři jsou dobré na záda, krční páteř nebo třeba syndrom karpálního tunelu, čili ideální pro nás usilovné pracovníky na kompu.

Česnek navíc posiluje i pánevní dno, ve kterém nám při tom mnohahodinovém sezení hodně stagnuje energie, což má vliv i na náš ženský cyklus nebo třeba schopnost užívat si sex a cítit příjemné pocity v pánevní oblasti.

c) A protože jsem žena spíše dynamická, každý den (s výjimkou cca jednoho dne kolem menstruace, kdy se mi fakt nechce) zařazuju do svého programu 20–30 minut dynamického cvičení: HIITy, tabaty, kardio, posilko, běh, co se mi zrovna chce, ale tak, abych se fakt zadýchala a vyplavily se endorfiny.

Když se náhodou stane, že jsem na cestách a nemám úplně prostor cvičit třeba dva tři dny v kuse, okamžitě se to projeví na mé dobré náladě (klesá ke dnu). Cvičím tedy dobrovolně a ochotně každý den. Žádné výmluvy. Vím, proč je to pro mne dobré a co mi to přináší.

Super cvičení zdarma v různé délce i fyzické náročnosti najdete třeba na FitnessBlender.com.

d) Miluju taky pětiminutovou energetickou sestavu Donny Eden. Když ji budete cvičit vytrvale nějakou dobu, dokáže vás velmi rychle a efektivně srovnat po dni stráveném usilovnou a náročnou prací. Najdete v ní i prvky, které harmonizují fungování mozkových hemisfér, takže se hodí ji cvičit nejen večer, ale i přes den, když si potřebujete rychle vyčistit hlavu a zase nastartovat tvořivost.

Tahle sestava je taky můj každodenní rituál – a ač miluju změny a dělat věci neustále jinak, u ní si opravdu užívám, že ji cvičím pořád stejně a každý den. Je nenáročná na prostor, takže si ji zacvičíte klidně i v hotelovém pokoji nebo v ložnici mezi postelí a postýlkou. ;-)

>>4<< VĚC ČTVRTÁ: otužko. Vnímám, že otužování je v poslední době velká móda, takže by to mohlo mnohé z vás odrazovat už jen proto, nicméně: fakt to funguje. Ale není třeba hned lozit do bazénu s ledem, přiznejme si, to spousta lidí udělá jednou a na efekt, aby si to mohli hodit na FB. Stačí chladná sprcha nebo opakované střídání teplé a studené po 20 vteřinách – a tělu to prospěje neméně a dost možná i více.

Vrátí se vám to na pocitu oživení, síly těla, radosti ze života, ústupu nemocí z nachlazení, větší vnitřní síly a sebedůvěry… A není třeba spěchat. Mně osobně trvalo rok, než jsem si dokázala pouštět studenou i na záda a na břicho – ale i při tomto postupném nástupu otužovacích schopností jsem cítila jejich rostoucí pozitivní vliv.

>>5<< VĚC PÁTÁ: vnitřní klid. Tohle je jednoznačně kvalita, která přichází s věkem, protože teď si jasně uvědomuju, že ještě před pár lety jsem vůbec nevěděla, co to vnitřní klid je, natož jak ho dosáhnout. ;-)

Popsala bych vám to na příměru, který mi kdysi řekla Petra Rauferová, žena, o níž říkám, že je novodobá čarodějka. Říkala to zhruba takto: „A když přijde chvíle, kdy bych měla tendenci spěchat, tak si naopak sednu a počkám, až tenhle záchvěv přejde.“ Přiznám se, že tehdy jsem to vůbec nechápala, ale dnes už vím, o čem mluvila.

Jde o to, že když dokážu zklidnit sama sebe a svou mysl, reaguju pak na věci z úplně jiné úrovně, která mi přináší pozitivnější i efektivnější výsledky! Když spěchám, můžu něco přehlídnout, opomenout, zapomenout… Když se zastavím a zklidním se, daná věc se mi poskládá v hlavě a já ji najednou vidím jasněji, a ten čas, který jsem strávila zklidňováním se, se mi vrátí v efektivitě, se kterou pak jednám a konám. O nic nepřijdu a naopak získám. „Když spěcháš a chceš věci urychlit, zpomal!“

>>6<< VĚC ŠESTÁ: vděčnost. O síle vděčnosti se taky píše a mluví v poslední době kde všude. Já to vidím spíše pragmaticky. Když totiž myslím na ty věci, které mě těší, které mi udělaly radost, za které jsem vděčná, ladím se do velmi pozitivní nálady, a pak se cítím lépe psychicky i fyzicky. Následkem své lepší nálady mám pak přirozenou tendenci si všímat těch pozitivnějších věcí ve světě kolem sebe (na lidech i situacích) a žije se mi lehčeji a radostněji. A z toho se potom buduje takový „pozitivní bludný kruh“, protože mám radost z více a více věcí a více a více dobrých jich vidím a tak pořád dokola a hezky po spirále nahoru.

Osvědčuje se mi říkat si, za co jsem vděčná, dvakrát denně: večer před spaním a ráno po probuzení při ranní meditaci (kterou dělám ještě v teploučku v posteli). Meditace, kterou si dělám každé ráno, je inspirována šestifázovou meditací od Vishena Lakhianiho, zakladatele skvělého globálního vzdělávacího projektu Mindvalley a najdete ji zde (je též anglicky).

A pokud byste totéž chtěli vysvětlit trochu ezoteričtěji na základě zákona přitažlivosti, tak vděčnost vás ladí na vyšší vibrace, které vám pak umožní, aby vám Vesmír (Bůh, Vyšší síla aj.) dodala to dobré/pozitivní/žádoucí, co chcete. Když setrváváte ve stavu nespokojenosti, nelásky a třeba vzteku nebo rozčilení, Vesmír nemůže jinak než vám dodat jen víc téhož, tedy nespokojenosti, nelásky a průserů, abyste si měli na co stěžovat…

>>7<< VĚC SEDMÁ je propojená s věcí první, pátou i šestou a týká se vztahů a pochopení. Začala jsem vidět svět tak, že každý z nás je jedinečný a jiný a každý má ve světě svoje jedinečné a odlišné místo, a tak je to správně. Každý z nás má svůj vlastní jedinečný názor na svět a přístup k němu, a tak to má být. Ať už je to moje maminka, můj partner, moje děti, můj šéf, vláda, moje nejlepší kamarádka, můj největší nepřítel, evangelík, katolík, žid, muslim, Američan, Evropan, Číňan…

A můj názor může být pro někoho inspirací, ale je to vždy jen můj jedinečný názor a nikdy nebude pro druhé 100% platný. Není nic jako jediný správný názor a jediná pravda. Je jen to, co mi dává smysl, a co ho mně osobně nedává…

Beru si tedy od ostatních to, co se mnou rezonuje, a dávám jim svobodu udělat totéž směrem k tomu, co jim nabízím já. Ani naše děti tu nejsou od toho, aby se staly našimi kopiemi a dělaly a myslely si přesně to, co my. Můžou být úplně jiné, a tak je to v pořádku, v naprostém pořádku.

Odlišný názor druhých lidí mi navíc umožňuje poznat to, co preferuju já, co já chci mít v životě – a na to se soustředit. Jsem tedy vděčná (bod 6) za to, když se potkám s někým, s kým souzním, protože je to super pocit, ale stejně tak jsem vděčná za setkání s lidmi, s nimiž úplně nerezonuju, protože mi ukázali, co je pro mne v životě důležité a co já chci jinak.

Navíc mi nestojí za to se kvůli spoustě věcí rozčilovat (tak, jak jsem to dělala dřív). Rozčilování (viz rovněž bod 6) mi přinese vždycky jen víc rozčilování, a to prostě už nechci. Já se mám ráda a chci se cítit dobře.

 

Tak tak nějak krapet bilancování na sklonku roku. 🙂 Jsem si vědoma toho, že tyhle věci se dobře píšou, ale v určitém věku a životní situaci je horší je cítit a navíc ještě aplikovat – ale pokud to s vámi rezonuje, inspirujte se a něco vyzkoušejte. Mít skvělý a úžasný 2020 – to přeci chcete, ne?! 🙂

S láskou a vděčností za to, že jste,

vaše Dana-Sofi


 

ŽIJTE (s) CYKLEM A UŽÍVEJTE SI KAŽDIČKÝ OKAMŽIK!

 

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:


Novinky, akce, inspirativní články...

Naší vášní ve firmě Vědomý svět s.r.o. je pro vás neustále chystat nové produkty a inspirace z oblasti cykličnosti i vědomého života. Zajímají vás tato témata a chcete zůstat v obraze? Zadejte svůj e-mail – a naše inspirace je vaše. A když toho budete mít dost, vždycky se můžete jedním kliknutím odhlásit. :-) Vaše osobní data hlídáme jako ostříž (jak to děláme, se dočtete tady).

… každou neděli ve vaší e-mailové schránce!

Napište komentář

* Povinné údaje