text © 2016 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz / foto © pixabay.com
Nedávno jsem byla hostem na webináři Aleše Kaliny, našeho předního kouče a autora metody Emočních rovnic. Tématem webináře byl – sex – a hlavně otázka, proč to lidem v sexu tak často v partnerství neklape.
Jedna z Alešových otázek byla, jaké jsou hlavní bloky, které ovlivňují naše prožívání sexu. Nechci mluvit za muže, protože ti mají některé věci opravdu trošičku jinak, ale myslím, že můžu mluvit za ženy a tvrdit, že jedním z faktorů, který nejvíc ovlivňuje to, jak si užíváme sex a milování, je stres.
Co stres s námi se ženami vlastně dělá?
1. Bere nám energii. A když jsme unavené, tak je jasné, že naše chuť se milovat je výrazně menší. Prostě na něj nemáme energii.
2. Soustředí naši pozornost jinam – většinou na negativní věci. A když myslíme na spoustu negativních věcí, jen těžko nás ještě napadne, že bychom měly chuť se milovat se svým mužem.
3. Táhne nás do hlavy. A když jsme v hlavě, nejsme v těle – ale pro úžasný zážitek z milování musíme být v těle!
4. Odvádí nás od naší ženské podstaty. Tím myslím, že když jsme ve stresu, snažíme se ho řešit většinou mužským způsobem (protože jinak to neumíme, nikdy nás to nikdo neučil, nikdy nám to nikdo neukázal.) Jsme tedy víc muži než ženami – a tím i míň přitahujeme svého muže, protože mezi námi mizí polarita.
Poslední bod hezky ilustruje i můj oblíbený citát od Maitreyi Piontek: Muž se cítí dobře, když podává dobré výkony. Žena podává dobré výkony, když se dobře cítí. Jinými slovy – aby nám ženám cokoli šlo, musíme být primárně v klidu a v pohodě. Jakmile cítíme tlak a stres, možná se ještě donutíme (po nějakou dobu) k výkonu k práci, ale rozhodně ne v posteli. (Zatímco muži to mají opravdu jiné: ti většinou potřebují výzvy a tlak jim tolik nevadí.)
Stresu a tlaku je v naší společnosti neuvěřitelně mnoho. Mnohem víc, než lidstvo kdy zažívalo – a mnohem víc, než je dobré, abychom snášeli.
Navíc platí, že my ženy prostě „ladíme“ své muže. A když je skrze sebe „ladíme“ na stres, co z toho asi tak může vzejít? V tomto případně rozhodně neplatí, že minus a minus rovná se plus. ;-)
Mohly bychom tvrdit, že za náš stres může naše práce, naše děti, nefungující babička anebo manžel, ale není to tak. Ta skutečná a jediná pravda je, že si za něj můžeme vždycky samy.
Což je zároveň ta skvělá zpráva – protože pak jsme to i my samy, které s tím můžeme něco udělat a nemusíme spoléhat ani čekat na nikoho jiného.
A tenhle můj článek je vlastně takovou výzvou k vědomé práci se stresem v našich životech. Stres nás ničí a nedovoluje nám si život užívat – a tím negativně ovlivňuje i životy lidí kolem nás. A to přece vůbec nechceme!
Proto vás zvu k tomu, abyste se zamyslely nad tím, jak se můžeme zase vrátit ke své ženské podstatě, kterou je bytí, plynutí, klid, pokoj, radost, rozkoš – a jak tahle naše stránka může zvítězit nad stresem, nervy a tlakem – a přitom můžeme zůstat tam, kde jsme a chceme být – ve svém milovaném zaměstnání, ve své milované rodině…
Jak můžeme tyto ženské kvality najít a využívat ve svém každodenním životě? Už jednou provždy? Ku prospěchu nás i našeho okolí?
Ocení to i muž, který přichází z vnějšího světa do svého domova, který mu vytváří jeho žena, a už nechce další výzvy, stres a tlak, ale klid, pohodu, radost a hlavně ženu, které ho vzrušuje a přitahuje a touží po milování s ním.
Možná by se Václav Havel podepsal i pod tuto parafrázi: Rozkoš, láska a klid musí zvítězit nad stresem a zahlceností. ;-)
Prosím, pište mi, co napadá vás. Jak to děláte. Jak se vyrovnáváte se stresem z práce. Se stresem z toho, že jste už mnoho let doma na mateřské dovolené, téměř pořád sama s dětmi, a už toho máte plné zuby, i když své děti milujete. Jak se vyrovnáváte se stresem z toho, že jste bez partnera a třeba sama s dítětem a musíte zastávat jak ženskou, tak mužskou roli. Se stresem z toho, že se snažíte kloubit role matky, manželky, milenky, zaměstnané ženy, společensky angažované ženy – a ono to nevždy jde.
Pište mi, co vám pomáhá, jak to děláte, abyste v tomhle světě zůstávaly ženou, spojenou se svým tělem a s rozkoší a bezpodmínečnou láskou.
Vaše příběhy sesbírám a předám je tisícům dalších cyklických žen, které můžou inspirovat ke změnám v jejich životech. Nenechávejte si to proto pro sebe! ;-) Někdy stačí jen dvě tři věty a život jiné ženy se díky tomu může změnit k lepšímu. Znám to velmi dobře ze svých kurzů… Takže pište – na sofi@dana-sofie.cz, příběhy dlouhé, krátké i nejkratší, anonymní i podepsané. Budu je s radostí sdílet dál…
Děkuju za sebe i za ženy, kterým vaše příběhy pomohou.
Vaše
Dana-Sofi
PS: A ještě než jsem tento článek stihla publikovat, začaly mi chodit vaše příběhy přes ženy, kterým jsem o tom vyprávěla. Všechny příběhy najdete na této stránce.
ŽIJTE (s) CYKLEM A NA ŽENSKÉ VLNĚ!
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář