Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz/ foto © pixabay.com
Na začátku je to skvělé. Jsme nadšeni jeden z druhého a děláme pro sebe, co si na očích vidíme. Ještě to ten druhý ani nevysloví a my už mu snášíme modré z nebe. Jenomže pak běží týdny, měsíce a roky a naše počáteční zamilovanost vyprchá. A s tím vyprchá i péče zvaná „modré z nebe“.
A když nastane tato chvíle, tak se nám častokrát zdá, že vyprchala úplně jakákoli péče. Najednou nám ten druhý nedává to, co bychom potřebovali. A my trpíme a máme nedostatek, nedostatek lásky, péče, pozornosti, energie, jsme protivní a protivné a všechno to jde do kytek, vztah zejména.
Co když je to ale jinak?
Troufám si říci, že péče zvaná „modré z nebe“ prostě opravdu nemůže vydržet. Není nám totiž přirozená. Je v ní spousta prvků a okamžiků, v nichž fungujeme jinak, než je pro nás běžné a „přirozené“. Ve stavu prvotní zamilovanosti to totiž nejsme doopravdy my a dříve nebo později musí přijít stav, kdy budeme zase potřebovat se vrátit k sobě samým. Což je naprosto a úplně v pořádku!
Bývá o něco častější, že žena dokáže takto „nebesky“ pečovat déle, protože její ženský instinkt jí velí dělat pro zachování vztahu vše, co může, ale není to 100% pravidlo. Nicméně i ona se po nějaké době dostane do fáze, když už nemůže, nechce nebo nedokáže „jít přes sebe“.
Leč není nutno házet flintu do žita, vylívat vaničku i s dítětem a vztah ukončovat. Chce to zase jednu fintu, takový vztahový hack. Jednoduchý a velmi účinný.
Pointa je totiž v tom, že každý z nás je jiný, a každý z nás tudíž i jinak pečuje. A protože často máme tendenci si do života přitahovat někoho, kdo je jiný než my, je logické, že náš partner má i jiné způsoby péče než my.
Velmi ráda v tomto ohledu používám přirovnání k typologii Dynamiky bohatství Rogera Hamiltona (podrobnější článek o jednotlivých profilech lidí a jejich fungování v partnerství najdete tady).
Někteří z nás jsou více ohnivé, extrovertnější typy, pro které je přirozená péče vařením, pečením, smažením, spoustou slov, doteky, hlazením (to jsou třeba Tvůrci, Hvězdy, Podporovatelé a Spojovatelé). Pak jsou typy, kam často patří naše maminky, takové víc uzemněné, které potřebují ve svých životech jistotu – a tak tímto způsobem pečují i o druhé: „Snídal jsi?“ – „Venku bude pršet, vezmi si deštník!“ – „Hlásili, že na Vysočině má sněžit, tak si dej dneska na cestě do Brna pozor!“ (To jsou třeba Obchodníci, Akumulátoři nebo Lordi či Mechanici.)
Když se ale potká taková Hvězda, která pečuje spoustou sladkých řečí, dárků a pusinek, s Akumulátorem, který pečuje tím, že dohlíží, aby v životě jeho Hvězdičky všechno hezky klapalo a ona byla v bezpečí, může se velmi lehce stát, že jeden bude mít pocit, že ten druhý o něj vůbec nepečuje.
Způsoby, jazyky jejich péče jsou totiž úplně odlišné. Hvězda má pocit, že ji Akumulátor pořád prudí a kontroluje, a Akumulátorovi by těch pusinek a dárečků stačilo desetkrát méně. Je těmi projevy péče úplně přeslazený!
A pak se může dít, že si to vzájemně začnou vyčítat, jak je jeden hrozný a druhý neschopný a oba trpí. Ze dvou důvodů: 1) protože nedostávají to, co chtějí, a 2) protože ne úplně dávají to, co chtějí – pořád se přece jenom nějak snaží tomu druhému vyhovět.
Jaký je tedy ten hack, ten trik? Objevit jazyk péče toho druhého. A přijmout ho a být za něj vděčný. Ano, jsou mezi námi lidé, kteří vás kritizují proto, že vás nade vše milují a chtějí pro vás to nejlepší. Je to jejich cesta, jejich jazyk péče. A když se tomu budete bránit, budou se bránit i oni a skončíte v úporné válce, v níž ani jeden nemá šanci vyhrát.
Když ale připustíte, že za tím vším je u druhého láska a péče o vás, zjistíte, že i on najednou kritizuje míň, protože se nemusí bránit a nemusí vám tlačit svůj druh péče. A stejně tak na druhé straně – váš extrovertní partner vám přestane předkládat desítky skvělých nápadů, jak si užít víkend v úžasné společnosti, když vy jste silný introvert. Protože vy se tomuto druhu jeho péče přestanete bránit…
Můžete si to představit jako spor se zdí. Když do ní budete tlačit a budete se snažit ji rozbořit, jen vás víc a víc bude bolet ruka. Když ale přijmete, že je tam zeď, ruka vás bolet nebude – a dost možná po nějaké době zjistíte, že zeď zmizela.
Je to tedy úplně jednoduché: Podívejte se dnes večer na svého partnera: Jaký je jeho přirozený jazyk péče? Jak o vás chce pečovat? Klidně se ho na to zeptejte, a pak ho nechejte, aby to dělal – a nekecejte mu do toho, jen to přijímejte. A vy dělejte totéž.
Uvidíte, co se stane. Já tipuju, že se vám za prvé velmi uleví, protože budete zase moci víc být sami sebou, a za druhé si zanedlouho začnete péči svého partnera užívat, i když je úplně jiná, než jakou byste dávali vy. A povzdech, že o vás partner(ka) nepečuje, navždy zmizí z vašeho života…
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář