Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz
Dostala jsem nedávno pár ohlasů, že pořád píšu nějaké články pro ženy, tu bolestivá ovulace, tu menstruace pro manažerky, ale na chlapy tak trochu zapomínám. Oponovala bych, že třeba ten druhý článek je velmi poučný i pro muže, zejména ty, co mají takové manažerky doma nebo s nimi spolupracují, ale hned vzápětí mi přišlo do cesty jedno skvělé téma opravdu pro muže.
Je to vlastně takový vzkaz nás žen pro vás muže a zní: Netrapte se pro nás za nás!
Co tím myslím? Ukážu vám to na příběhu, který určitě všichni a všechny velmi dobře znáte. Budu ho vyprávět s hlavní hrdinkou Romanou, ale klidně si tam dosaďte své vlastní jméno. :-) Oproštěn od konkrétních a různících se detailů tento příběh zní:
Romana je aktuálně s něčím nespokojená. A protože je žena, není její přirozeností si tuhle svou nespokojenost držet pro sebe, a tak ji sdělí tomu, kdo je jí nejbližší. Což jsou většinou dva lidé: její nejbližší přítelkyně a její muž.
V případě nejbližší přítelkyně je kauza jasná: řekne Romči, že něco podobného už taky zažila (nebo o tom od někoho slyšela) a že by to pravděpodobně řešila takto a takto. A hlavně několikrát během jejich rozhovoru zdůrazní, že jí rozumí. Po takovém rozhovoru se Romana cítí uklidněná, opečovaná a je schopna dané kauze čelit s optimismem a novou nadějí. Uvědomila si během jejich povídání, jaká existují možná řešení a že to celé není tak černé, jak se zdá. Rozcházejí se s kamarádkou ve velmi dobré náladě.
Později ten den Romana nadnese tento problém i doma před svým partnerem. Co očekává? Totéž co od kamarádky: že ji vyslechne, vysloví jí porozumění, bude empatický, něžně navrhne jedno nebo dvě řešení, ale zároveň bude chápat, že o řešení až tak moc nejde. Pro nás pro ženy je zhruba tak 80–100% součástí řešení už jen to, že se z toho vypovídám…
Co se obvykle stane v reálu? Romanin muž se okamžitě dostane do stavu (většinou podvědomě), že by chtěl, aby Romča byla okamžitě spokojená a problém vyřešen. Miluje ji a chce pro ni to nejlepší. Teď hned. A protože mu zároveň jeho logický a racionální a analytický mozek říká, že okamžité řešení není možné, dostane se do takové trošku schízy, která končí hádkou – jenom proto, že si jeho mužské potřeby, a to co komunikuje nahlas, a Romaniny ženské potřeby, a to, co ona komunikuje nahlas, nerozumějí.
On jí chce pomoct. Má to tam, hluboko v sobě. Na povrch ale bublá jeho frustrace, která z velké části běží na podvědomé úrovni: „Moje žena je nespokojená. Záleží mi na ní. Chci, aby se cítila dobře, a to okamžitě. Ale není v mých silách, abych to teď hned zařídil. Frustruje mě to. Jsem naštvaný sám na sebe, že jí nedokážu hned pomoct. A tak řvu. A ne na ni, ale ve skutečnosti na sebe…“
Konkrétní projev se pak muž od muže liší. Někteří se začnou hádat a prosazovat svoje řešení. Jiní řvou. Někteří naštvaně odcházejí. Někteří se stáhnou do sebe a přeberou ženinu frustraci a drží si ji klidně tři dny…
A tak my ženy svým mužům vzkazujeme: Netrapte se pro nás za nás! Nám stačí, když nám řeknete, že nám rozumíte. Že řeknete, že nás budete podporovat, jakkoli budete moci (což může být klidně jen taková „drobnost“ jako pusa nebo objetí). Že nám dáte pusu. Že nás obejmete. Že nás necháte vyplakat…
Naše ženské hormony jsou rychlé a naše frustrace nebo nespokojenost, když má volnou cestu, rychle odejde. Nemusíte si ji přebírat na sebe. Nemusíte nic řešit za nás. Jen nás vyslechněte a buďte s námi – a hlavně, udržte si svou pohodu a dobrou náladu. To zabere ze všeho nejvíc. Neřešte, jen s námi buďte!
Tohle je vzkaz pro všechny Petry, Honzy, Štefany, Pavly, Dušany, Tomáše, Zdeňky, Martiny, Ondřeje… – prostě pro všechny naše skvělé chlapy. Svou lásku nám ukážete nejvíc tak, že budete silnými muži, když my potřebujeme být slabými ženami. Dopřejte nám, abychom se mohly chovat se jako slabé ženy – a nebude trvat dlouho a zase budete mít vedle sebe ty silné a pohodové ženy, se kterými vás to v životě tolik baví…
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář