text © 2016 Dana-Sofie Šlancarová a Pavla Soletka Krátká / foto © archiv Pavly Soletky Krátké
Pavla Soletka Krátká je žena, která dokázala zhmotnit svůj sen – vydat pohádkovou příběhovou knihu pro děti – a to bez oficiálního nakladatelství, jen tak, samonákladem. Tuto knihu, Pohrátky aneb cesta pavoučka Vincka, jste už možná někde viděli, protože je tak nádherná už na první pohled, že se nedá přehlídnout, ale jaká byla cesta Pavly k jejímu vydání? Co všechno vedlo od první myšlenky ke konečné realizaci? Jak se jí podařilo najít spřízněné a nápomocné duše?
Ať vás tento rozhovor inspiruje k podobným činům – je to ve vaší moci a cesta se vždycky najde!
Jak tě napadlo napsat pohádkovou knížku pro děti?
Od malička mě bavilo vymýšlet příběhy, představovat si, co by se stalo, kdyby… Milovala jsem pohádky, které se mi v obrazech vmalovávaly hluboko do srdce. Také mě fascinovaly jazyky, slova a hra s nimi – slovní hříčky, vtípky. Jako maminka jsem si začala znovu prožívat krásu vyprávěných pohádek nejprve se svým starším synem a pak s mladší dcerkou. Moc mě bavilo pro děti pohádky vymýšlet podle jejich aktuálních potřeb a zadání. Pohádky jsem začala sepisovat. Líbily se i dětem našich kamarádů. Pak jsem začala pravidelně docházet do školky mého syna, kde jsme tematickým příběhem vždy začínaly týden. Děti mohly do příběhů také zasahovat a ovlivňovat jejich děj. Vymýšleli jsme společně s dětmi i aktivity, díky kterým jsme vyprávěné příběhy znovu různým způsobem prožívali. A když jsem viděla, jak jsou děti nadšené a že mají mé příběhy úspěch, napadlo mě je vydat nějak netradičně propojené v knížce.
Jak tě napadlo ji vydat – a to samonákladem?
Nejdříve jsem s hotovou první verzí rukopisu oslovovala různá česká nakladatelství. Po několika měsících se ukázalo, že pro většinu z nich je rukopis jaksi neuchopitelný a nezařaditelný – zvláštní příběhy, zapojení cizích jazyků, aktivity po pohádkách. Některé nakladatele také odradilo, že mám již svou ilustrátorku a grafičku. Překážkou bylo možná i to, že je to má prvotina, tudíž neznámé jméno a pro nakladatele příliš mnoho nejistot. Všechny tyto zkušenosti mě vlastně dost rychle navedly na cestu převzít za celé dílko zodpovědnost a dotáhnout vše do konce dle svých představ. S mými kamarádkami ilustrátorkou Marií a grafičkou Veronikou jsme se pak usnesly, že do toho jdeme, alespoň si všechny kroky projdeme a celé si to vyzkoušíme.
Co ti pomáhalo na tvé cestě za snem?
Vlastně asi nejvíce mé vnitřní pnutí, silná vnitřní motivace. Veliká touha splnit si životní sen. Touha po tom, říci co nejvíce lidem v naší zemi, že se máme krásně, že je radost žít a objevovat svět s očima a srdcem dokořán. Chtěla jsem nějak po svém projevit lásku ke všem a všemu a předat tento pocit ostatním. A také mi velmi pomáhalo to, že jsem se při práci obklopila nejbližšími přáteli, na které se mohu lidsky i profesně stoprocentně spolehnout a s nimiž sdílím velice podobný náhled na život.
Jak jste vydání knihy financovaly?
Rozhodly jsme se zvolit crowdfunding na platformě hithit.cz na financování tisku knihy a na ostatní výdaje se nám podařilo sehnat několik úžasných sponzorů.
Co bylo nejobtížnější?
Asi udělat rozhodnutí – jdeme do toho samy, na vlastní pěst. A ustát omezující vnitřní pochybnosti, jestli to zvládneme, jestli seženeme dost peněz, jestli se nám podaří propagace, zajištění distribuce a všechny další kroky. Já i Maruška, které se nejvíce o Pohrátky staráme i po jejich vydání, máme malé děti a jistě si dokážete představit, že nám často nezbývalo a nezbývá nic jiného než pracovat po večerech a nocích. Ale za všechnu tu námahu to rozhodně stojí. Je to pro nás vysněná práce, která nás velmi hřeje na duši. Má to smysl.
Co následovalo poté, co se kniha vydala?
Veliká radost z dobře odvedené práce, sklízení plodů. Euforie. Bylo to něco jako porod vytouženého miminka. Knížku jsme na začátku listopadu 2015 pokřtily, kmotrou byla mnou velmi vážená, nádherná a moudrá žena Ruth Hálová – Wintonovo dítě, lidský pavouček Vincek. A pak se začal točit Vinckův kolotoč… práce na propagaci přinesla několik rozhovorů v médiích, začali nás oslovovat sami knihkupci se zájmem o prodej Pohrátek. Rozběhla se série autorských čtení, besed a vernisáží reprodukcí ilustrací. Oslovují nás školky, školy a knihovny se zájmem o besedy a tvořivé dílničky s pavoučkem Vinckem. Pohrátky si jako lednovou knihu vybrali též v projektu Celé Česko čte dětem. Přihlásily jsme „Vincka“ také do několika knižních soutěží. K práci patří též mnoho administrativy, vyřizování korespondence a logistiky s distribucí.
Ke knize vzniklo i pexeso – kde se vzalo, proč se vzalo?
Chtěly jsme knížku doplnit něčím malým a zajímavým, co by mohlo posloužit jako hezký a originální dárek. Také něco, kde by vynikly Maruščiny ilustrace. Tak jsme se nakonec rozhodly pro pexeso, ale netradiční, které v sobě skrývá více her a tím po právu nese název pohrátkové MAXIpexeso.
Jaké jsou ohlasy čtenářů, dospělých i dětských?
Ohlasy jsou nádherné od velkých i malých. Je to velmi motivující k tomu dále tvořit. Několik za všechny s velkou vděčností uvádím.
Paní Alena: „Dnes mi přišla Vaše knížka a byla jsem unešena už z obálky, ve které přišla. Knížka je nádherná a já se nesmírně těším, až budu mít sama čas na její přečtení a jak se potom budeme s dětmi dělit o zážitky. Kresby jsou úžasné, z celé knihy cítím poctivou práci a laskavost, kterou jste do ní všichni vložili. Děkuji.“
Paní Jitka: „Nutno říct, že jsem dlouho nedržela v ruce tak překrásnou knihu…“
Paní Lucie: „Milé ženy, dnes na mne po příchodu z práce na prahu dveří čekal bílý balíček. Uvařila jsem si voňavou kávu, sedla si na gauč, dala nohy nahoru a balíček otevřela. Z balíčku vykouklo kouzelné pavučinové vlákno a jemně mne celou omotalo jako hřejivá šála… Nevím, co dodat, slova nestačí… je to nádherné… citlivě napsané, hravé, inspirativní. Je ze mne malá Lucinka, která sedí mamince v klíně a s ušima nastraženýma dychtivě naslouchá a v hlavě si vytváří obrazy příběhů.
A ty obrázky!!!! Děkuji celé vaší partě… Kéž by na světě vznikaly samé takové radosti…“
Jaké jsou tvoje/vaše další plány?
Jsem moc ráda, že mohu psát v množném čísle, protože se na dalších projektech určitě budeme podílet ve stejném složení. Chceme v tomto roce pracovat na audio verzi Pohrátek. Můžete se těšit na doufám další velmi krásný a srdečný počin. A také chystáme dotisk, protože již téměř 2 000 Pohrátek je ve svých nových domovech. Moc bych si také přála, kdyby se nám podařilo získat akreditaci MŠMT jako učební pomůcka pro multikulturní a jazykovou výchovu. A samozřejmě již máme spoustu dalších nápadů na další knížky. Tak nám držte pěsti, aby se to všechno podařilo.
A na závěr bych chtěla všem vzkázat: nebojte se snít a své sny si plnit. A buďme hrdí na to, že jsme Češi a že žijeme v nádherné zemi plné pokladů.
Mgr. Pavla Soletka Krátká
Pedagožka s originálním přístupem k výuce a milovnice jazyků, domluví se 7 světovými jazyky. Zabývá se zrychlenou výukou jazyků metodou sugestopedie.
V krvi jí koluje vypravěčský gen. Miluje poznávat nové lidi a naslouchat jejich příběhům.
Velmi ji inspirují děti, jejich opravdovost a představivost.
Ještě knihu nebo pexeso nemáte?
ŽIJTE (s) CYKLEM A NESPOUTANĚ TVOŘTE!
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář