text © 2016 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz / foto © pixabay.com
Bylo nebylo, byl kdysi na Zemi čas, kdy se Protiklady s láskou a v harmonii doplňovaly. Bílá byla ráda, že existuje Černá, protože jen vedle ní mohla vyniknout. Nahoře milovalo Dole, protože tam, kde Nahoře končilo, Dole začínalo a obráceně. Všechno vědělo, že bez Nic by bylo nic. Noc se radostně střídala se Dnem, aby všichni mohli být aktivní a pak pro změnu odpočívat. Sucho a Déšť si podávaly ruce tak, aby vše rostlo a vzkvétalo. Muž miloval Ženu proto, že je jiná než on, a ona si ho vážila pro všechno to, v čem se lišil od ní.
Takhle to šlo dlouhou dobu, dokud se jednoho dne neobjevila – chyba v Matrixu. Nikdo už dnes neví, kdo to tenkrát způsobil, možná to byl agent Smith, ale možná taky někdo jiný… Tak jak tak se stalo, že Den začal bojovat s Nocí tím, že objevil žárovku a začal ponocovat dlouho do noci. Sucho se začalo prát s deštěm natolik, že se střídaly katastrofální sucha s katastrofálními záplavami. Bílá prohlásila, že ona je ta jediná dobrá a správná a Černou dala na black list. Totálně se rozhádaly Pravá a Levá, vyhrožovaly si sesazením a někdy dokonce popravou. Nahoře, Dál, Víc a Rychleji udělaly koalici a tvrdily, že Dole, Tady, Míň a V klidu jsou flákači, které je třeba poslat do jiné galaxie. A Muž se rozhodl, že Žena by měla být stejná jako on – a Žena řekla: „Ale jo, proč ne…“
Netrvalo dlouho a na Zemi začaly mizet stromy. S nimi i zvířata. S nimi i menší rostliny. S nimi i včely. S nimi i čistá voda. Čistý vzduch. Čistá země. Muž a Žena se zatím ještě pořád množili dál, bylo jich víc a víc – ale byli míň a míň šťastní. Něco jim chybělo.
A jak šly roky a staletí, tak už ani nevěděli, co jim vlastně chybí, protože dobu, kdy se Protiklady ještě s láskou a v harmonii doplňovaly, nikdy nezažili. Jen uvnitř nich zpíval tichý hlas, že kdysi byl jiný čas a Hynek, Vilém i Jarmila se milovali právě proto, že každý z nich byl jiný…
Až jednoho dne, ťuky ťuk, zaklepal někdo na dveře ženy jménem Trinity: „Vzbuď se, Ženo!“ pravila ta Neviditelná Entita. „Ty mě sice nevidíš, ale slyšíš mě dobře – a já teď potřebuju, abys mi pomohla. Svět je v nebezpečí.“ Trinity si honem upravila make up, aby si snad o ní ta neviditelná entita něco špatného nepomyslela, a pak řekla: „Svět je v nebezpečí? To se mi nezdá. Máme policii, zákony, stádní – pardon státní – úředníky, Evropskou unii a Spojené státy americké, finanční úřady a zdravotní pojištění. My jsme tady úplně v pohodě. Ty kecáš.“
Neviditelná Entita tušila, že to nebude jednoduché, takže chodila bušit na Trinitiny dveře každý den, dokud Trinity některé z těch věcí, co jí říkala, opravdu nedošly: „To jsme ale pěkně v prdeli,“ pravila Trinity onoho slavného večera, kdy pochopila, a Neviditelné Entitě nezbylo než jen přitakat.
V následujících několika měsících se Trinity a Neviditelná Entita věnovaly spřádání plánu, jak dosáhnout toho, že se na Zemi budou Protiklady opět s láskou a v harmonii doplňovat. Bylo jasné, že to nepůjde Bojem, Nenávistí, Odmítáním a Tlakem. Trinity mezitím pracovala na infikování dalších Žen a také Mužů, kteří chápali důležitost ukončení boje Protikladů a znovunastolení jejich spolupráce.
Ti všichni postupně objevili, že existují i jejich vlastní, osobní Neviditelné Entity, a začali s nimi komunikovat o tom, co je třeba změnit a jak. Muž přestal bojovat a schoval nůž – a Žena si ho půjčila, aby nakrájela pro všechny chleba. Žena se rozplakala, plná emocí – a Muž ji pevně obejmul a předložil jí plán a strategii, jak je možné situaci řešit. Muž a Žena chodili spolu po pláži a učili se, jak spojit jeho Ratio a její Intuici. Ruku v ruce znovu objevovali časy aktivity a časy klidu. Časy konání a časy (zdánlivě) nehybného plynutí. On ji učil umět si všechno spočítat a ona ho učila všechny a všechno milovat a přijímat. On jí vysvětloval výhody Nahoru, Dál, Víc a Rychleji a ona jemu Na Zemi, Tady a teď, Tak jak to je a Hlavně V Pohodě – a pak si prostě užívali obojí. Někdy to a jindy zase to druhé.
Co se dělo dál? Agenta Smithe a jeho kumpány pobodal jeden roj včel na americkém středozápadě, když se je snažili chemicky zlikvidovat. Tisíc kulek od Nea a Trinity by možná zvládli, ale tisíci žihadlům agenti podlehli (chyba se vloudí i do naprogramování agentů). Včel na Zemi začalo přibývat, strojů ubývat, stromů přibývat, voda se začala čistit, zdravější byl i vzduch, a hlavně – Muž a Žena začali být šťastnější – a už věděli proč…
ŽIJTE (s) CYKLEM A BUDUJTE VĚDOMĚ NÁŠ SVĚT!
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář