Kde čarodějky selhávají

text a foto © 2014 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz

Malá čarodějka Anna s úlevou a pýchou zavřela svůj magický sešit a odložila brko. Právě dokončila osmisetstránkový esej na téma „144 největších zlozvyků, které brání čarodějkám stát se skutečnými čarodějkami“.

„Kde čarodějky nejvíce selhávají,“ začínal její esej, „je oblast sebedisciplíny v myšlenkách a záměrech.“ 

Pak esej pokračoval: „Mnohé čarodějky si myslí, že jejich silnou stránkou je schopnost přizpůsobovat se nejrůznějším okolnostem, situacím a jiným bytostem, a přitom zapomínají na to, aby si udržovaly ve své mysli vždy čistý a jasný svůj vlastní záměr. Tak se děje, že se tyto čarodějky, ač by mohly mít skvělý život a velké magické schopnosti a pomáhat tak významnou měrou druhým, se ve skutečnosti točí jako na obrtlíku a jejich záměr je jednou zde a jednou onde. Takže si ve výsledku zhmotní tak akorát netopýří lejno a nakonec se z nich stanou staré frustrované protivné čarodějnice, které nikdy nic nedokázaly a které nemá nikdo rád.“ 

O několik odstavců níže v eseji stálo: „Jak dokazují empirické výzkumy čarodějnických výzkumnic z Výzkumného ústavu pro největší blaho čarodějek, je jak pro efektivitu prováděné magie, tak pro pocit naplněnosti ze života, pro čarodějky extrémně důležité, aby si osvojily návyk vědět, za čím ve svém životě i magické praxi jdou, a aby tento svůj záměr měly neustále na paměti ve svých vědomých i podvědomých myšlenkách.“ 

Dále Malá čarodějka Anna citovala svou učitelku zhmotňovací magie Perpuruši Pokornou a její dizertační práci na téma „Rozpor mezi požadavkem disciplíny v myšlenkách a svobodou tvorby v magické praxi“: „Řada čarodějek, které se vydají na cestu tvořivé magické praxe, upřednostňuje svobodu tvorby před jakoukoli disciplínou. Důsledky tohoto přístupu jsou ovšem fatální. Tyto čarodějky tvrdí, že se jim nejlépe pracuje a tvoří v naprosté anarchii a chaosu. Podíváme-li se ovšem na výsledky magické praxe takových čarodějek, vidíme, že čarodějky lítají jako hadr na holi od jednoho svého úžasného magického projektu k druhému, ale ve skutečnosti ani jeden z nich nedokončují. A pokud už se jim s vypětím všech magických i fyzických sil podaří některý z projektů nebo dílčích úkolů dokončit, výsledky ne vždy odpovídají původnímu záměru. Níže uvádím několik příkladů, co se může čarodějkám při tomto přístupu stát: 

• Čarodějka Lucie F.: Při zhmotňování nového vozu pro sebe a svou rodinu nebyla schopna udržet jasný záměr a prokázat svou sebehodnotu, a tímto přístupem nejprve zničila převodovku i karburátor svého starého vozu, aby měla důvod si teprve vzápětí zhmotnit nový.
• Čarodějka Anna S.: Při zhmotňování manžela opomněla tak zásadní požadavky, aby mág, který jí přijde do života, už nebyl zadaný s jinou čarodějkou. Musela pak proto celý tento náročný, dvanáct set let trvající proces zhmotňování partnera opakovat.
• Čarodějka Perpuruše P.: Při zhmotňování dizertační práce na téma ,Rozpor mezi požadavkem disciplíny v myšlenkách a svobodou tvorby v magické praxi‘ nedokázala nenechat se rušit mobilními a jinými elektronickými přístroji, které neustále nechávala zapnuté, takže ji práce na práci trvala šest set let, a díky tomu musela dvakrát znovu absolvovat přijímací zkoušky do postgraduálního studia.
• Čarodějka Sofie A.: Její touhou bylo cestovat a poznávat nové magické kraje. Nulová sebedisciplína co se týče eliminace negativních myšlenek způsobovala, že místo vytváření příležitostí pro cestování a poznávání si konstantně zhmotňovala nedostatek zdrojů, a tudíž seděla neustále doma na zadku a jen úpěla, že nikam nemůže a svět je na ni nespravedlivý.“

Tento výčet dále pokračoval asi na šesti stech padesáti stranách, a proto ho Malá čarodějka Anna necitovala v kompletnosti. Dovolila si toliko shrnout: „Jak je zřejmé z výše uvedených příkladů názorně ilustrujících fatální důsledky nedisciplinované mysli a nesoustředěnost v záměru, je pro čarodějky naprosto esenciální, aby si osvojily návyk mít pod kontrolou obsah své mysli, stejně jako množství negativních myšlenek, strachů, obav a pochybností týkajících se jakýchkoli jejich záměrů, které chtějí zhmotnit.“ 

Obsah závěrečných sto padesáti osmi stran Annina eseje by se dal ve zkratce shrnout takto: „Chce-li mít čarodějka úspěšnou magickou praxi, která jí přináší vytoužené výsledky ve všech oblastech zhmotňování, a šťastný a naplněný život, musí si osvojit zejména následující návyky: 

• vyměnit negativní myšlenky za pozitivní,
• pochybnosti vyměnit za jistotu,
• nekompromisně při práci eliminovat veškeré rušivé elementy,
• pracovat simultánně pouze na jednom, maximálně dvou projektech,
• respektovat doby, kdy se jí čaruje lépe, a kdy jí to jde míň,
• naučit se respektovat svoje přirozené vášně, talenty a potenciál,
• dopřávat si oddech a celkovou životní harmonii,
• a také milování, a to především.“ :-)

A v úplném závěru Anna dodávala: „Největším problémem, se kterým se čarodějky při osvojování těchto návyků setkávají, je, že mají pocit, že jsou přitom úplně samy. A proto je dobré spojit se s těmi, kteří už podobnou cestou osobního čarodějného rozvoje prošli, a mohou jim podat pomocnou ruku.“

ŽIJTE (s) CYKLEM A BUĎTE SKVĚLÝMI ČARODĚJKAMI!

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále: