Jsem (skoro) jako muž

text © 2013 Dana-Sofie Šlancarová, dana-sofie.cz / foto © archiv OSULE

Když jsme vyrobily náš „cyklický magnet“ na ledničku, aby ženy mohly dávat na vědomí svým mužům, v jaké jsou zrovna fázi svého menstruačního cyklu, ozvaly se některé ženy, které měly výhrady k jedné formulaci v dynamické fázi. Na magnetku stojí psáno: „[V dynamické fázi] jsem skoro jako muž :)“ Některé ženy nám dokonce psaly, že se jim magnetek sice líbí, ale že si ho koupí pouze tehdy, pokud tuto formulaci změníme.

Nezměnily jsme ji a tady jsou mé důvody jako autorky proč:

Přiznávám se otevřeně k tomu, že v mém životě bylo období, kdy jsem měla pocit, že ženy jsou od mužů tak či onak utlačovány, že celá společnost je mužsky šovinistická a že je třeba se tomu postavit tím, že budu podporovat společenství žen, kde si ženy hojí a léčí své ženství a nepouštějí mezi sebe jakýkoli mužský element či aspekt. A stejně tak otevřeně přiznávám, že to bylo skvělé a že jsem to na určité úrovni potřebovala.

Potřebovala jsem se dosytit sesterskou láskou, péčí a něhou od druhých žena – a totéž jim předat. Tato potřeba je hluboko v nás a je nám přirozená. Ženy vždycky měly svá společenství, do kterých byl mužům zapovězen přístup – a stejná společenství měli i muži.

Kdysi jsem žila jako taková žena-muž, která si vlastně libovala v oné mužsky šovinistické společnosti, se všemi těmi lineárními a výkonnostními tlaky v zaměstnání (například jsem vydělávala víc než můj muž a byla na to náležitě pyšná). Pak přišlo období, kdy se kyvadlo naklonilo zase extrémně na druhou stranu, do extrémní ženské polarity (žena-žena a nic víc). Jakmile jsem prošla oběma těmito extrémy a nasytila se, začalo mě bavit být v obou polaritách a kývat si kyvadlem, jak já chci a jak je to zrovna v dané chvíli a situaci vhodné a nejlepší.

Pro mě je tedy být „skoro jako muž“ něčím, co miluju stejně jako být ženou. Nedělám rozdílu mezi svou ženskou částí a svou mužskou částí. Vím, že jsou ve mně přítomny obě tyto mé polarity a že je dobré využívat obě a nepotlačovat jednu na úkor druhé.

Jsou chvíle, kdy si to naprosto užívám, že jednám jako muž, uvažuju jako muž a mám sílu (skoro) jako muž. Můj partner se mi směje, ale někdy mu opravdu beru tašky z ruky a říkám: „Dnes je nesu já!“ A jsou chvíle, kdy miluju, že jsem žena, že se můžu namalovat, obléct do krásných šatů, dát si svůdný parfém, být pečující, milující a něžná a zároveň žensky vyzývavá a sexy…

A nejvíc miluju, že se mi to během měsíce střídá a já si můžu užívat svých nejrůznějších poloh. Mít jenom jednu – to by byla přece nuda, ne? A protože jsem si své ženské i mužské části vědoma, můžu je i vědomě střídat a zapojovat tehdy, kdy sama chci. To je přece úžasné, ne?

A je zde ještě jeden aspekt této kauzy, který chci zmínit. Pokud odmítáme být jako muži, v určitém smyslu tím říkáme, že jsme jako ženy o něco lepší. A to nejsme. Muži nejsou lepší než ženy a ženy nejsou lepší než muži. To je naprosto chybné uvažování, které vede ke zbytečným sporům, jak na úrovni společenské (šovinismus a feminismus), tak na úrovni „domácí“, v každodenních praktických aspektech vztahů mezi mužem a ženou.

Muži a ženy jsou tu proto, aby byli každý jiný a vzájemně si vážili a užívali svých rozdílností. A každý z nich má v sobě i tu opačnou polaritu a může ji ve svém životě využívat a užívat si jí.

„Být skoro jako muž“ pro mne znamená, že jsem si vědoma toho, že v tomto životě mám nádherné a úžasné ženské tělo, ale že miluju jak věci, které můžu dělat jako žena-žena, tak ty, které můžu dělat jako žena-muž. A pak můžu skutečně plně a se vším pochopením milovat toho muže-muže, kterého mám vedle sebe.

Magnety máme dnes už dokonce 4 různé:
ženský, mužský, dětský a pro ženy do práce a podnikání

Objednávejte zde!

ŽIJTE (s) CYKLEM A BUĎTE NAPLNĚNÝMI,
ÚSPĚŠNÝMI A ŠŤASTNÝMI ŽENAMI!

Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále: