František Vymazal / foto © archiv Františka Vymazala a pixabay.com
Ne, nemám na mysli semafor na křižovatce před vaším domem. Mám na mysli semafor vašeho vztahu. Svítí na něm právě teď zelená, oranžová, nebo červená?
Že nevíte, o čem mluvím? Rád vysvětlím. Na koncept semaforu jsem narazil před nedávnem při čtení článku o jednom slavném profesionálním golfistovi z US PGA. Jedna z věcí, které popisoval, bylo to, jak pracuje se svým vnitřním psychickým stavem v průběhu čtyřdenního golfového turnaje, kdy na hřišti stráví na téměř 20 hodin, v průběhu kterých je jeho psychika vystavena enormnímu tlaku a zásadním způsobem ovlivňuje jeho hru.
Popisoval tam, že neustále kontroluje svůj vnitřní „semafor psychické pohody“. Když na něm svítí zelená, všechno je v pořádku – cítí se dobře, sebevědomě, užívá si hru a snaží se o ten nejlepší možný výsledek. Takže zkouší i těžké rány a nebojí se chodit do rizika. Když svítí oranžová, začíná hrát konzervativněji, jednodušeji a soustředí se na to, aby neztrácel. Občas se bohužel stává i to, že naskočí červená. V takovém případě ví, že je jeho psychika rozbitá a mnohem víc než na výsledcích jednotlivých ran teď záleží na tom se co nejrychleji psychicky „srovnat“.
Vnímám tam velkou paralelu s tím, jak fungujeme ve vztazích. Když na našem pomyslném „vztahovém semaforu“ svítí zelená, tak je vše v naprosté pohodě. Užíváme si čas spolu, dokážeme se domluvit téměř na čemkoliv, můžeme si jeden z druhého klidně dělat legraci a nedorozumění je v podstatě cizí slovo, protože si slova automaticky vykládáme tím „lepším způsobem“. Když se rozsvítí oranžová, najednou začíná být dusno, domluvy se komplikují a často dochází ke zbytečným nedorozuměním. Na to vtipkovat na účet toho druhého v této chvíli ani nepomýšlejte, nedopadlo by to dobře. A občas bohužel naskočí i červená. V takovém případě se z vašeho vztahu stává doslova minové pole. Hádku dokáže vyvolat i slovo „děkuji“ vyslovené „divným tónem“. Zjistíte, že špatně se dá dát i mléko do ledničky. A když náhodou dojde munice, typicky se začínají vytahovat staré křivdy. Tohle asi všichni v nějaké podobě moc dobře známe.
Pokud se chcete poučit z příkladu onoho amerického golfisty, navrhuji přistupovat k věcem dost podobně. Když uvidíte na semaforu oranžovou, zbystřete a uvědomte si, že je vašemu vztahu potřeba najednou věnovat více pozornosti a úsilí, než dokud svítila zelená. Zkuste volit slova o něco pečlivěji a rozvážněji než obvykle. Dejte svému partnerovi prostor k vyjádření jeho emocí vhodně zvolenou otázkou a promluvte si o tom, co je špatně. Využijte ten stav jako příležitost pochopit příčinu vašich problémů a nesouladů, dokud jsou tyto emoce čerstvé. Víte, že dokážete společně problémy řešit a že máte společný cíl se zase dostat do stavu pohody. Respekt, důvěra, tolerance a komunikace jsou vaše nejsilnější zbraně. Opřete se o ně. Osvědčená rada našich předků nechodit spát naštvaní je zlaté pravidlo.
Když se nedej bože dostanete do stavu, kdy se rozsvítí červená, použijte jinou strategii. Nesnažte se řešit podstatu problémů, vykašlete se na to, kdo má pravdu nebo kdo je v právu. Jediné, na čem záleží, jsou ony zjitřené emoce, které brání komunikaci. Nechte je vychladnout a s jakýmkoliv řešením prostě počkejte.
Ideální čas na řešení hlubokých debat by byl samozřejmě v „zelené“ fázi. Málokomu se ale chce vracet k nepříjemným věcem, když je všechno v pohodě. Proto je ideální naučit se vyříkat si věci, když svítí oranžová anebo těsně potom, co se jí podaří zhasnout. Myslete na to při příštím konfliktu. A především, opravdu se nesnažte nic řešit, když svítí červená.
Jaká barva svítí právě teď na vašem vztahovém semaforu? Které věci vám pravidelně rozsvěcují oranžovou a jak je budete řešit, až to příště nastane?
František Vymazal o sobě říká:
„Absolvoval jsem MFF UK, obor Informatika, a svou dlouholetou kariéru strávenou na různých technických i manažerských pozicích v nadnárodních korporacích jsem se před pár lety rozhodl vyměnit za práci na volné noze a od té doby se živím jako konzultant v oblast ICT a managementu.
Před nějakým časem jsem se rovněž na naléhání přátel, abych si svůj bohatý rozhled v oblasti osobního rozvoje, time managementu, krizového managementu a manažerských dovedností nenechával jen pro sebe, rozhodl rozšířit portfolio svých služeb o „Personal Growth Hacking“, což je mix coachingu a mentoringu, postavený na kombinaci mladistvého elánu i životního nadhledu, nekompromisní logiky spojené s bezbřehou empatií a pozitivního přístupu k životu kořeněného špetkou černého humoru.
Mezi moje koníčky patří kolo, lezení po skalách, cizí jazyky a také oblast osobního rozvoje a psychologie mezilidských vztahů.“
Více o Františkovi na: reinvent.cz
Líbí se vám tento článek? Sdílejte ho dále:
Napište komentář